Diskusní fórum

V prosincovém Zahrádkáři je dvoustrana věnovaná zim.palmám a obrázky z výsadby.PRO TY,KTEŘÍ SE O TOTO ZAJÍMAJÍ A NEJSOU ZNALCI V TÉTO OBLASTI UPOZORŇUJI,ABY UVÁDĚNÉ INFORMACE V ČLÁNKU BRALI S REZERVOU A V PŘÍPADĚ ZÁJMU SE PORADILI S ODBORNÍKY NEBO VŠE SROVNALI S JINÝMI PRODEJCI.Z vlastní skušenosti mohu potvrdit,že vše v textu je poplatno komerčním zájmům.Jsem mnohaletý čtenář tohoto časopisu a po této zkušenosti tedy nevím,zda mohu vůbec věřit všemu,co se v odbor.článcích píše.

Nevím jak vy, ale já do zahrady palmy nemusím. Článek jsem si také přečetl, ale nemám pocit, že by mi jejich pěstování někdo vnucoval, chápu to spíše jako raritu. O palmách psali ale i jiné časopisy - Dům a zahrada, Kvety a zahrada a další. Myslím, že by bylo dobré si ještě pár let počkat a díky oteplování budou i u nás palmy zcela běžné!

Pane Jirko, zajímám se o palmy a nějakou bych si rád u bazénu vysadil. Zdá se, že tomu trochu rozumíte, tak mi prosím poraďte zda opravdu, jak se tam píše vydrží do mínus 25 stupňů bez ochrany (známý mi říkal, že je tam trachycarpus fortunei ?). Nebo jestli podle článku-opravdu nastlání kůrou rostlinu zničí? Dost ji používám a zatím tedy bez nějakého úhynu keře nebo stromku. Díval jsem se na internetu na -čecké tropy- a v Zahrádkáři uváděná mrazuvzdornost od té firmy je opravdu vyšší? Může někdo poradit?

Dobrý večer, nechci propagovat trvalé pěstování palem venku, ale přidávám toto:
Trachycarpus má určitou schopnost odolat mrazům. Roste okolo Středozemního moře i v oblastech, kde v zimě občas mrzne. Dalo by se říct, že v takových oblastech se za desítky či stovky generací vyselektovaly rostliny s vyšší odolností. Když si zadáte Trachycarpus fortunei, najdete tam odkaz z www stránek zapado.ceskestavby.cz/poradna/trachycarpus. Pokud na Krymu roste Trachycarpus tak dlouho, že prošel více než 20 generacemi za sebou (semínko vyklíčí, vyroste, dá semínko ze kterého vyroste rostlina, zaplodí,... a toto se opakuje 20-30x), pak je možné brát potomstva jako slušně přizpůsobené.
Historicky se palmy v zimě držely v prostorech, kde také občas klesala teplota pod bod mrazu (fíkovny, oranžerie, pěstírny kamélií, ...). Na rozdíl proti venkovnímu pěstování se dá v tomto prostoru udržet bal téměř suchý. Čím věkovitější rostliny, tím budou lépe vzdorovat. Silnější "kůra", odolnější dřevo i kořeny. V málo zalitých rostlinách jsou buněčné šťávy hustší, odolnost stoupá, později se vytvářejí krystalky ledu, které trhají buňky.
Roli hraje i mikroklima. Ve městě, mezi domy, v atriu,..., ve srážkovém stínu někde okolo Žatce, pod Krušnými horami, na štěrkovitých terasách, navážkách, tam všude může být vše jinak než na Vysočině nebo v Polabí, v úrodné půdě, která dobře váže vodu.
Kůra může držet vlhkost v zemi, používá se jako "mulč" proti všemu, i proti vysychání půdy. Tady by lepší službu odvedlo něco, co vodu vůbec neváže, nevsakuje.