Diskusní fórum

Dobrý den,
na zahradě se mi velmi rozmnožil zvláštní plevel, který místy zcela potlačil trávu. Je velmi nízký, přisedlý na zem a zapojuje se do souvislých koberců. Vzhůru trčí jen žlutý květ nebo odkvetlé chmýří (viz. obrázky). Má povrchové oddenky, kterými se rozšiřuje - podobně jako jetel plazivý. Je to jako ve stepi.

Hlavní problém je, že do půdy nepropustí vodu z deště a např. mladý stromek zde vysazený trpí suchem (vadnou listy). Bez zalévání do odplevelené mísy by zahynul.

Zajímalo by mne jak se plevel jmenuje a jak s ním lze bojovat. Chystám se na použití postřiku Bofixem.

Něco ze složnokvětých, jestřábník. Pokud Bofix bere pampeĺišky, vezme i tohle. Ale další se objeví budou nejspíše z půdní zásoby semen.
Jestli u Vás prakticky neprší, stromu by nepomohlo, ani kdyby byla půda holá. Naopak ten porost sice vodu bere, ale také ji chrání před neproduktivním výparem. Mladé stromky potřebují zálivku opakovaně, a tak, aby se dostala až do kořenů - do cca 30-40 cm.

Pane Dvořáku, děkuji za odpověď.
Podle vašeho popisu jsem plevel identifikoval jako "jestřábník chlupáček", vypadá přesně jako na mé zahradě.
Zahrada není úplně suchá, prší zde celkem normálně, tam kde je tráva (hlavně ve stínu od velkých stromů) není s mladými stromky (a mísou pro zalévání) problém. Dávám 1x za 14 dní velkou konev vody.

Zkusím jestřábník chemicky zničit a pak kolem stromků vytvořit bezplevelnou zónu o průměru cca 1,5 m pro zalévání, půdu zde budu kypřit kvůli omezení výparu.

Jen bych Vás ještě prosil o názor na to, jestli u stromků zalévaných do menších mís nedojde k nahloučení kořenů v zalévané oblasti a omezení rozrůstání kořenů do širšího (suššího) okolí.

Pavle, nejsem sice p.Dvořák, ale dovolím si napsat svůj názor k části Vaší věci stran stromků: 1konev za 14dní je MÁLO! Pokud i tam někde u Vás je sucho jako tady u nás na Hané, tak je to -s prominutím SAKRA MÁLO!! Stromečky pak pouze přežívají, živoří, nezbývá jim, než kořínky držet v chumlu co nejblíž tomuto pofidernímu zdroji. Právě důkladné prolití zeminy má jako jeden z efektů to, že kořeny se za tou vodou ROZTEKLOU daleko i hluboko natahují své konce kraje-a na to se přece hraje... A další bonus je to, že vlhká zemina se na rozdíl od suché, tvrdé jako beton, tváří - chová jako perník, či spíše tiramisu- tím chci vyjádřit rozdíl mezi nelehkým a naopak snadnějším, příjemnějším zpracováním.

Myslím si, stejně jako kolega, že pokud je zálivka dostatečná, vsakuje se voda do všech směrů, otevírá možnosti zakořenění do okolí, příjem živin. Snad podnože jako je M-27, J-TE-G zůstávají s kořeny v dosti malém prostoru, ale ty bývají obyčejně zalévány a hnojeny kapkovou závlahou. Ale i z této závlahy se voda vsakuje i mimo vykopanou jámu. A protože v ní jsou živiny, stromek se po nich kořeny natáhne.
Jestli je ta konev dost poznáte, když po jejím vsáknutí uděláte malou sondu do země. Jestli se voda vsákla minimálně do 30 cm, ta konev stačila. Pokud ne, pak je třeba jich dát více. Protože u nás prakticky neprší, musím dát ke každému stromku ty konve čtyři - postupně opakovaně naplnit mísu u stromu a po jejím vsáknutí to opakovat.

Děkuji oběma pánům za názory, vezmu si z nich poučení.
Dnes jsem zlikvidoval porost plevele jestřábníku kolem stromku (je to třešeň Burlat na podnoži Colt). Je toho plné kolečko a bylo vidět, jak je plevel neprodyšně srostlý i s plazivým jetelem. Stromek jsem znovu zalil a po sekání trávy ji budu kolem stromku mulčovat. Podle vaší rady budu mnohem více zalévat. Zatím jsem víc zaléval spíše stromky na slaběji rostoucích podnožích, jako je kdoule u hrušky a St. Julien u švestky Jofela. Jinak jsem měl obavy, že bych mohl vyplavovat živiny do hlubších vrstev půdy, jak jsem někde četl.

Pane Dvořáku,
omlouvám se, ale ještě by mně zajímalo, v jakých časových odstupech zaléváte stromky těmi čtyřmi konvemi vody. A u mladých stromků (3 až 4 roky) dáváte méně?

Zhruba 2-4 týdny. Když počasí nijak nepomůže, nesprchne (a to teď u nás platí) tak po těch 14 dnech. Mám stromky stejně mladé i starší, ale dostávají prakticky všechny stejně. Mladé aby narostly a začaly plodit, starší aby plody udržely. Ty živiny (pokud jste dal stromku do základu něco lepšího, na humus bohatý kompost, nebo nějaký substrát s převahou rašeliny) se vyváží v tomto materiálu, něco ve vlhkém substrátu zpracují bakterie, dost jich spotřebuje stromek už v prvním roce a ještě více v letech dalších. A jestli se z povrchu s vodou dostanou do hloubky 30-40 cm, ochotně po nich kořeny sáhne, natáhne se i hlouběji. Ať je na St. Julien, M-9,... nebo na myrobalánu, M-25...

Moc děkuji za velmi zajímavou odpověď.
Srdečně zdravím.