Prázdninový tip: Kratochvíle – zámek s bylinkovou zahradou

Vymýšlíte prázdninový výlet, kde si užijete historii, zahradu i trochu inspirace pro vlastní pěstování? Zámek Kratochvíle nedaleko Netolic nabízí pohled do renesanční zahrady s bylinkami, léčivými rostlinami, ovocnými stromy i zeleninovými záhony. Právě zdejší bylinková zahrada připomíná dobu, kdy rostliny sloužily nejen pro potěchu, ale především kuchyni a léčitelství.

Bylinková zahrada na Kratochvíli

V roce 1569 daroval Vilém z Rožmberka Jakubovi Krčínovi z Jelčan pozemky a dvůr Leptáč nedaleko od Netolic. Za deset let, poté co Leptáč nový majitel zvelebil a přestavěl, se mu toto místo natolik zalíbilo, že tento pozemek se statkem směnil zpátky – za městečko Sedlčany a 10 vesnic. V roce 1583 pověřil Vilém z Rožmberka vlašského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna výstavbou nového loveckého zámečku ve stylu italských vil. Pozemek, na kterém Kratochvíle stojí, je umístěn uprostřed obdélníkového vodního příkopu. Bažinatý podklad musel být zpevněn dřevěnými kůly. Na zpevnění a vytvoření „základů“ byla použita olše, která po staletích pod vodou doslova „zkameněla“. Stavba celého areálu byla dokončena v obdivuhodně krátké době šesti let (1583–1589).

Zámek obklopený vodou

Zámek nebyl ani v prvních letech po dostavění trvale obýván. Majitel s družinou a obyčejně i hosty zde pobýval jen v době honů. Zanedlouho ztratil svou původní funkci a jeho další majitelé ho využívali podle svých představ a potřeb. Vodní příkop částečně vypustili, čímž narušili statiku objektu. Postupem času se příkop zaplnil bahnem a odpadky a zámek chátral. Jeho obnova do dnešní podoby začala v 80. letech 20. století. Tehdy bylo třeba vyčistit příkop a upravit hladinu vody na bývalou, tedy současnou úroveň. V bahně našli například i původní hlavice laviček, podle nichž vyrobili repliky, které dnes najdete v parku. Uspořádání zahrady obnovili podle veduty, obrazu z doby, kdy zámeček vzkvétal. Autorem projektu byl Ing. arch. Otakar Kuča, který architektonicky ztvárnil i zahradu zámku v Praze-Troji.

Jabloně, višně a renesanční záhony

Vodní příkop lemuje stromořadí jabloní odrůdy Rubín. Podle kastelána zámku vybrali tuto odrůdu kvůli vzrůstnosti i atraktivitě plodů. Jak říká kastelán Kratochvíle Mgr. Vojtěch Troup: „Návštěvníkům nikdo na podzim nebrání, aby si nějaké jablko na ochutnání utrhli, ale česáče, kteří by sklízeli víc, zde nevidí rádi.“ Severní stranu vodního příkopu lemují vzrostlé višně. Za nimi podél zdi jsou do pravidelných geometrických obrazců uspořádané záhony. Ty měly původně za úkol zásobovat kuchyni zeleninou a hlavně kořením, bylinkami. V zahradě byly nejspíše všechny v té době užívané byliny, neboť lékařem Viléma z Rožmberka byl opravdový znalec léčiv z přírody, Petr Ondřej Mathiolli. Ten působil i na dvoře Rudolfa II.

Bylinky připomínají dobu Mathiolliho

To, že zde působil Mathiolli (1501–1577), autor díla Herbář neboli bylinář – dílo veškeré lékařské přírodní vědy, nabízejícího přehled o všech léčivých rostlinách používaných v lékařství 16. století, mě lákalo zámek navštívit a podívat se, jak zdejší bylinková zahrada vypadá. Na záhonech se dnes pěstuje řada bylin, léčivých rostlin, které slouží spíše k poučení návštěvníků. Mateřídouška, routa vonná, kozlík, řepík, levandule, to je jen zlomek z pěstovaných druhů. Nalákal mě i zajímavý didaktický program „Objevování renesanční zahrady zámku Kratochvíle“, který jsem našel na webových stránkách zámku.

Aronie místo vavřínu

Dalším zajímavým prvkem v zahradě jsou desítky aronií vysazených do kameninových nádob, které mají v našich podmínkách nahradit v Itálii běžně pěstované, ale k mrazům citlivé vavříny. Aronie opravdu svými menšími korunkami i lesklými tuhými listy vavřín připomínají.

Jak se na Kratochvíli chrání rostliny

V areálu se používají téměř výhradně ekologické přípravky na ochranu rostlin. Na venkovních plochách problémy se škůdci nijak velké nebývají, ale udržení „kbelíkové zeleně“, keřů a rostlin, které jsou v zimě ve vnitřních prostorách zámku, je obtížné. Tam, kde se pohybuje hodně lidí, se na rostlinách po letnění objevuje pestrá paleta škůdců – od svilušek, jejichž výskyt můžeme výrazně omezit olejovými preparáty, až po velmi obtížně hubitelné puklice.

Kratochvíle jako prázdninový tip

Kratochvíle, zámek nedaleko Netolic, vás potěší nejen svou květnicí, ovocnou a zelinářsko-bylinkářskou zahradou, možností posezení v parku a občerstvení v něm, ale i zrestaurovaným interiérem zámku, ve kterém se vrátíte do doby renesance. Veškeré vybavení (z depozitářů NPÚ) pochází výhradně z této historické doby. V zámku, v horním sále, uvidíte i vedutu (obraz), podle které se zahradě vrátila její historická tvář. I materiál, ze kterého jsou boky rekonstruovaných záhonů, zachovává tradici renesance – je z tehdy oblíbeného materiálu, z bloků pískovce.

Jediné, co mi v době návštěvy u rostlin chybělo, byly cedulky s popisky, o kterých se v programu na webových stránkách zámku píše. Pan kastelán mě ujistil, že jakmile záhony vyplejí a zkypří, označení rostlin se na dřevěných cedulkách k jednotlivým druhům rostlin vrátí.