Z poloteplého nebo teplého pařeniště vyvezeme horní kvalitní pařeništní zeminu, kterou necháme poblíž pařeniště promrznout.
Spodní zahřívací vrstvu z listí a hnoje zkompostujeme.
Vyprázdněné pařeniště pak naplníme suchým listím nebo slámou. Měli bychom to dělat během dne bez deště, pokud možno po několika předchozích suchých dnech. Listí vrstvíme do 30 až 40 cm.
Aby pařeniště přes zimu nepromrzlo, přikryjeme prostor pařeništními okny, která zároveň ochrání listí před provlhnutím.
Boky pařeniště je pak možné při nástupu mrazivého zimního počasí zakrýt další organickou hmotou, ať už vrstvou listí, balíky slámy, rohožemi, polystyrenovými deskami nebo jiným tepelným izolantem.
Pařeniště takto připravené na zimu plníme pěstebním substrátem podle potřeby v předjaří či později. V zimních měsících můžeme uvolněný prostor pařeniště využívat k uchování růžičkové kapusty nebo kadeřávku.
Okenní truhlíčky a přenosné nádoby v zahradě a na balkonech osiřely a ani zapomenutý květ růže, listopadky nebo fialky už nedávají naději, že by se zima ještě o den dva kdesi zdržela.
Nádobové vytrvalé mrazuvzdorné rostliny chráníme přes zimu především proti promrznutí kořenového balu v květináči.
Žížaly se živí organickými látkami a přetvářejí je v jemnou – kompostovanou –půdu bohatou zejména na humus. Každé zahradě tak poskytují významnou službu. Řada hmyzích druhů zase díky svým přirozeným potřebám brání rostliny před škůdci
