Na zimní procházce koncem ledna jsme zaregistrovali podivné chlupaté koule, dílem spadané na zem a dílem ještě visící na větvích stromu.
Navíc na některých větvích visely útvary podobné jehnědám. Nepřišli jsme s manželkou na to, o který strom se jedná. Vyfotografoval jsem onen chlupatý útvar. Podobá se zploštělému lískovému oříšku. Víc z toho nedokážeme identifikovat. Kmen má hnědobílou kůru, rozpraskanou podélně.
Ptal se a snímek poslal J. Sosna
Ve střapatém útvaru se ukrývají oříšky lísky turecké
Na obrázku je shluk lískových oříšků, pocházejících z lísky turecké, Corylus colurna. Jejich jádra jsou docela chutná, ale jsou jednak dosti malá a jednak na rozlousknutí potřebujete kladivo. Někdo mi před časem poradil, že je namáčí do vlažné či horké vody, pak jdou louskat lépe – ale už jsem podrobnosti zapomněl.
Zdroj Zahrádkář 5/ 2013
Oblibu historických růží můžeme připodobnit k přízní, které se těší starožitností. I některé růže jsou dnes živými svědky časů dávno minulých.
Jan Piškula z Neratovic pěstuje stolní odrůdy révy vinné v Polabí, v nadmořské výšce 170–175 m. Před časem popsal své zkušenosti časopisu Zahrádkář.
Několik let pěstuji hortenzii, kterou jsem dostal jako odkopek (pravděpodobně jde o odrůdu Sargentova). Před dvěma lety onemocněla.
Zasadila jsem na zahradě vedle sebe dvě sazenice chryzantém rozdílné barvy. Velmi mě překvapily dva květy rozdílné barvy na jednom stonku.
Existují různé způsoby stínění skleníku během vegetace – nátěry, zakrytí rákosovými rohožemi, maskovacími sítěmi nebo vnitřními závěsy. Výhodné je využití révy vinné. Pro menší skleníky postačí jedna sazenice (hlava) – rostoucí ve skleníku.
