Na zimní procházce koncem ledna jsme zaregistrovali podivné chlupaté koule, dílem spadané na zem a dílem ještě visící na větvích stromu.
Navíc na některých větvích visely útvary podobné jehnědám. Nepřišli jsme s manželkou na to, o který strom se jedná. Vyfotografoval jsem onen chlupatý útvar. Podobá se zploštělému lískovému oříšku. Víc z toho nedokážeme identifikovat. Kmen má hnědobílou kůru, rozpraskanou podélně.
Ptal se a snímek poslal J. Sosna
Ve střapatém útvaru se ukrývají oříšky lísky turecké
Na obrázku je shluk lískových oříšků, pocházejících z lísky turecké, Corylus colurna. Jejich jádra jsou docela chutná, ale jsou jednak dosti malá a jednak na rozlousknutí potřebujete kladivo. Někdo mi před časem poradil, že je namáčí do vlažné či horké vody, pak jdou louskat lépe – ale už jsem podrobnosti zapomněl.
Zdroj Zahrádkář 5/ 2013
Oblibu historických růží můžeme připodobnit k přízní, které se těší starožitností. I některé růže jsou dnes živými svědky časů dávno minulých.
Jan Piškula z Neratovic pěstuje stolní odrůdy révy vinné v Polabí, v nadmořské výšce 170–175 m. Před časem popsal své zkušenosti časopisu Zahrádkář.
Několik let pěstuji hortenzii, kterou jsem dostal jako odkopek (pravděpodobně jde o odrůdu Sargentova). Před dvěma lety onemocněla.
Zasadila jsem na zahradě vedle sebe dvě sazenice chryzantém rozdílné barvy. Velmi mě překvapily dva květy rozdílné barvy na jednom stonku.
S delším dnem a případně se zvyšující se teplotou v chladných prostorách, kde máme uloženy zimující rostliny, kontrolujeme, zda nic neruší jejich vegetační klid. Vhodnou teplotu prostředí lze v lednu podpořit větráním.
