Nejčastěji se muškátový oříšek používá do masitých jídel. Díky obsahu silic ale také pomáhá s trávením a jinými neduhy.
Muškátovník vonný (Myristica fragrans) z čeledi Myristicaceae je tropický strom dorůstající výšky 8–16 m. Dnes už se vyskytuje pouze pěstovaný. Drobné květy jsou podobné naší konvalince a také příjemně voní. Plodem je hladká bobule, okrově žlutá, podobná meruňce.
Dužnaté oplodí v době zralosti puká a obnažuje semeno pokryté chrupavčitým vláknitým dužnatým míškem rozděleným na 10–15 úzkých jasně červených proužků. Tento míšek se strhává a suší se. Když změní barvu na zlatavě žlutou, je prodáván pod názvem muškátový květ nebo tzv. macis.
Usušený míšek
Vlastní semeno je ještě kryto tvrdým osemením, po jehož odstranění zbude vlastní jádro, které má síťovitou strukturu bělošedé barvy a je známé jako muškátový ořech o velikosti 2–3 cm.
Muškátový oříšek je exotické koření, které ozvláštní chuť každého jídla, ale využít ho můžeme nejen v kuchyni. Má totiž řadu pozitivních účinků na lidské zdraví. Jen je nutné respektovat i nedobré účinky, pokud se to v množství konzumace přežene. Jeho chuť je velmi pikantní, lehce ostrá, sladce hořká. Chutě jsou rozličné, ovlivněné zejména obsahem silic.
Muškátovník roste ve vlhkých tropech v dobře odvodněných půdách a v oblastech, kde průměrné roční srážky dosahují kolem 2500 mm a celoroční průměrná teplota neklesá pod 26 °C.
Pochází z Moluckých ostrovů, ostrov Ambon a Banda. Do Středozemí se toto koření dostalo až v 6 stol., kdy se zásilka s muškátovým oříškem dostala do Konstantinopole pravděpodobně z Indie. Pak se následně začalo malé množství objevovat v Jižní Evropě.
Muškátovník vonný s plody, Indonésie
Muškátovník objevil Vasca da Gamy konec 15 stol. na Dálný Východ. Poté byl arabský monopol převzat Portugalci. To trvalo až do 17 stol., kdy se monopolu zmocnili Holanďané. Koncem 18 stol. a počátkem 19 stol. se anglickému botaniku Christopheru Smithovi podařilo nasbírat desítky tisíc sazenic muškátovníku a převést je do dalších oblastí, Malajsie, Thajsko, Brazilie, Madagaskar, Zanzibar, Cejlon, Nová Guinea, kde se dodnes pěstují.
Přirozený výskyt muškátovníku je omezen na ostrovech v malém souostroví Moluky na východě Indonésie, odkud původně pochází a kde se dodnes sklízejí ty nejkvalitnější muškátové plody.
Muškátový oříšek tedy není oříškem, ale je to jádro plodu. Stejně jako muškátový květ je míšek, který odděluje jádro od dužniny.
V Indonésii se z dřevnaté kyselé dužniny připravuje marmeláda s muškátovým aroma.
Puklé dužnaté oplodí s obnaženým semenem pokrytým dužnatým míškem
Droga je vhodná při bolestech břicha, nadýmání, nevolnosti, nedostatečném trávení, nespavosti, zástavě močení a zánětu slinivky břišní. Působí antibakteriálně a protizánětlivě, navozuje lepší spánek, příznivě působí na nervový systém, muškátový olej prospívá zaníceným dásním. Léčivé účinky má jak muškátový květ, tak i oříšek.
Podporuje chuť k jídlu a trávení. Možná právě proto se nejvíce používá do masitých pokrmů. Hodí se také do polévek, špenátu, bramborové kaše. Dále je využíván do směsí koření.
Muškátový oříšek je v kuchyni nenahraditelný
Ladí také s dalším kořením jako je pepř, bobkový list, nebo k cibuli či petrželi. Používá se i k ochucení sladkých jídel či při přípravě ledové kávy. Stačí dát do hotové kávy zmrzlinu a špetku nastrouhaného muškátového oříšku.
Léčivé účinky má zejména pro svůj obsah silic myristicinu a elemicinu.
Při vysokých dávkách, to je nad 20 g, již působí jako silná droga a vede k závažným zdravotním problémům. Při předávkování dochází k malátnosti, ospalosti, zmatenosti, někdy úzkosti. Celý stav je provázen silnou nevolností s následným zvracením, bolestí hlavy a někdy i se změnami v motorice.
Při hodně vysokých dávkách pak člověk může upadnout do hlubokého spánku, blouznění a v extrémní situaci by silná otrava mohla skončit smrtí. Předávkování je velmi nebezpečné a jeho příznaky odeznívají několik dní.
Muškátový oříšek i květ umí léčit, ale také škodit. Když ale budeme užívat muškátové koření s rozumem, může nám velmi prospět a to jak chuťově tak i zdravotně.
Zdroj: Autor je botanik v hospitálu Kuks
Foto Shutterstock
Přichází poslední letní měsíc, ve kterém se snažíme nasbírat teplo ze slunce, zážitky, cestovat, relaxovat. Čaj nám může v mnohém pomoci.
Na zubní kaz bylinky sice nepomohou, ale přesto je řada možností, kdy je při problémech se zuby a v ústech můžeme úspěšně použít.
Sluníčko, deštná bylina, nechtík, nepravý šafrán, krušinek, pazourek, měsíček, tak lidé říkají nenáročná letničce, která roste téměř všude, kam ji na jaře nasejeme.
Rozmarýna lékařská pochází ze slunného Středomoří. V některých oblastech se stala symbolem věrnosti milenců a manželů.
Poměrně velkému zimnímu nedostatku světla, které je důležitým růstovým a vývojovým faktorem pro řadu pokojových rostlin, přizpůsobíme především zálivku.
