Leden na zahradě: výsevy letniček, plánování a péče o sazenice
1. 1. 2026Leden není pro zahrádkáře dobou klidu. Právě startuje čas prvních výsevů letniček, jak na správný výsev, teplotu, světlo i prevenci chorob?
Začátek roku bývá měsícem předsevzetí – a zahrada není výjimkou. Právě zima je ideální čas přemýšlet o správné péči.
Jaké kroky mohou už teď ovlivnit kvalitu budoucí úrody?
Vyměnili jsme kalendáře a určitě jsme si dali nějaké to předsevzetí. Něco k váze, možná ke kouření, ke kultuře. K zahradě nejspíše také. Třeba, že začneme krmit zpěvné ptactvo, že si v zahradě nainstalujeme nějakou budku. Nebo, že začneme číst informace na letácích. Abychom nekupovali zbytečné přípravky, neměli doma třeba dva nebo tři se stejnou aktivní látkou (Decis a Sanium Ultra nebo Teldor, což je Magnicur Quick). Možná na cestě k bioprodukci překonáme stupeň nepéče, který s bio nemá nic společného.
Dostal jsem-mail, jedem známý psal, že si koupil přípravek s názvem opisně „Ne nemocné jablko“. I když měl dojem, že ho použil jak se má, nebyl se sklizní spokojen. Neuvědomil si, že ochrana je komplex různých opatření, která mohou vést k solidní úrodě, jak ve množství, tak i kvalitě.
V každém měsíci v roce se dá o stromy pečovat. Právě nyní v lednu, můžeme třeba vzít kartáč a nějakou plachtu a jít čistit borku. Odstraňujeme tu starou až na živou nebo jen trochu, s tím, že odřeme alespoň mechy a lišejníky. Po obnažení živých pletiv stromy raději oblékneme do bílé barvy, do vápenatých hmot nebo latexu. Budou chránit jako kabátek. Trochu ochrání před tím, aby na něm vznikly mrazové desky nebo trhliny v únoru a březnu, trochu i proti mrazům. To co napadá na plachtu raději spálíme. Pokud si nejsme jistí s tím, že má zahrada kvalitní oplocení, chráníme proti okusu jednotlivé stromy. Stejně tak v zahradách, kde se pasou ovce.
Když příroda zamrzne už na začátku prosince, není problém nařezat v tuto dobu i solidní rouby z peckovin. Když se zima prezentuje jen plískanicemi a teplotami okolo nuly, peckoviny už se začínají probouzet. Květy mají diferencované už měsíc (jinak by barborky nevykvetly), přecházejí z dormance do pohotovosti. Jádroviny jsou na tom jinak. Ty ještě obyčejně spí. I z bobulovin můžeme řezat jednoleté výhony na roubování i na řízky, které budeme chtít zakořenit. Řežeme je tehdy, kdy nemrzne, nebo jen při menších mrazech a raději v rukavicích, abychom zmrzlým roubům teplem ruky neublížili.
Zima je čas, kdy nikomu moc nebude vadit, když nemocné nebo přestárlé vykopeme a vytrháme. Pokud jde o řez, spíše se chystáme na další měsíce. Jedině v sadech stárnoucích, kde potřebujeme podpořit růst, bujnost, tam už můžeme začít s průklestem. Nebo když máme velké množství stromů a zvládáme řez pomalu. Začínáme od stromů ztrácejících vitalitu, stromů slibujících velkou úrodu. Pokud něco budeme chtít řezat, můžeme se pustit do drobného ovoce. U červených rybízů vyřezáváme výhony starší čtyř let, u černých i o rok mladší. Angrešty řežeme tak, abychom mohli dobře, bez poškrábání sáhnout do korunky pro zralé ovoce. U maliníku a ostružiníku vyřezáváme výhony, které plodily v létě a na podzim. Odstraňujeme i ty, které jsou silně napadené didymelou nebo bejlomorkou, žlabatkou. Pálíme je.
Foto autor
Ovoce z vlastní zahrady si právem ceníme. Začínáme-li zahrádkařit, věnujme své úsilí osvědčeným druhům. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?
Letos jsem pečlivě zaléval před vánočními svátky. Pak začaly tuhé mrazy a bohužel i silný vítr. Netrpělivě čekám na oblevu – stálezelené keře bude potřeba zalévat. Typicky rododendrony. Je to pěkně popsáno v článku
Chráníme stálezelené keře, trvalky, dvouletky i vřesoviště | Zahrádkář