Začátek roku bývá měsícem předsevzetí – a zahrada není výjimkou. Právě zima je ideální čas přemýšlet o správné péči.
Jaké kroky mohou už teď ovlivnit kvalitu budoucí úrody?
Vyměnili jsme kalendáře a určitě jsme si dali nějaké to předsevzetí. Něco k váze, možná ke kouření, ke kultuře. K zahradě nejspíše také. Třeba, že začneme krmit zpěvné ptactvo, že si v zahradě nainstalujeme nějakou budku. Nebo, že začneme číst informace na letácích. Abychom nekupovali zbytečné přípravky, neměli doma třeba dva nebo tři se stejnou aktivní látkou (Decis a Sanium Ultra nebo Teldor, což je Magnicur Quick). Možná na cestě k bioprodukci překonáme stupeň nepéče, který s bio nemá nic společného.
Mechy a lišejníky jsou ukazatelem čistoty ovzduší
Dostal jsem-mail, jedem známý psal, že si koupil přípravek s názvem opisně „Ne nemocné jablko“. I když měl dojem, že ho použil jak se má, nebyl se sklizní spokojen. Neuvědomil si, že ochrana je komplex různých opatření, která mohou vést k solidní úrodě, jak ve množství, tak i kvalitě.
V každém měsíci v roce se dá o stromy pečovat. Právě nyní v lednu, můžeme třeba vzít kartáč a nějakou plachtu a jít čistit borku. Odstraňujeme tu starou až na živou nebo jen trochu, s tím, že odřeme alespoň mechy a lišejníky. Po obnažení živých pletiv stromy raději oblékneme do bílé barvy, do vápenatých hmot nebo latexu. Budou chránit jako kabátek. Trochu ochrání před tím, aby na něm vznikly mrazové desky nebo trhliny v únoru a březnu, trochu i proti mrazům. To co napadá na plachtu raději spálíme. Pokud si nejsme jistí s tím, že má zahrada kvalitní oplocení, chráníme proti okusu jednotlivé stromy. Stejně tak v zahradách, kde se pasou ovce.
Ochrana stromu proti okusu v neoploceném prostoru
Když příroda zamrzne už na začátku prosince, není problém nařezat v tuto dobu i solidní rouby z peckovin. Když se zima prezentuje jen plískanicemi a teplotami okolo nuly, peckoviny už se začínají probouzet. Květy mají diferencované už měsíc (jinak by barborky nevykvetly), přecházejí z dormance do pohotovosti. Jádroviny jsou na tom jinak. Ty ještě obyčejně spí. I z bobulovin můžeme řezat jednoleté výhony na roubování i na řízky, které budeme chtít zakořenit. Řežeme je tehdy, kdy nemrzne, nebo jen při menších mrazech a raději v rukavicích, abychom zmrzlým roubům teplem ruky neublížili.
Když kvete líska, je čas na první postřik broskvoně proti kadeřavosti (měďnatým přípravkem)
Zima je čas, kdy nikomu moc nebude vadit, když nemocné nebo přestárlé vykopeme a vytrháme. Pokud jde o řez, spíše se chystáme na další měsíce. Jedině v sadech stárnoucích, kde potřebujeme podpořit růst, bujnost, tam už můžeme začít s průklestem. Nebo když máme velké množství stromů a zvládáme řez pomalu. Začínáme od stromů ztrácejících vitalitu, stromů slibujících velkou úrodu. Pokud něco budeme chtít řezat, můžeme se pustit do drobného ovoce. U červených rybízů vyřezáváme výhony starší čtyř let, u černých i o rok mladší. Angrešty řežeme tak, abychom mohli dobře, bez poškrábání sáhnout do korunky pro zralé ovoce. U maliníku a ostružiníku vyřezáváme výhony, které plodily v létě a na podzim. Odstraňujeme i ty, které jsou silně napadené didymelou nebo bejlomorkou, žlabatkou. Pálíme je.
Foto autor
Leden není pro zahrádkáře dobou klidu. Právě startuje čas prvních výsevů letniček, jak na správný výsev, teplotu, světlo i prevenci chorob?
Byl jednou jeden král, ten u kamen pořád stál, vařil si jáhly v mlíku, káplo mu z nosu do rendlíku, a tak musel začít znova – a my s ním. Byl jednou jeden…
Nejchladnější měsíce roku se nehodí pro řez vinné révy. Neořezaný keř révy totiž snáší zimní mrazy lépe, než keř, který bychom ořezali.
Pro výsadbu stromku vyhloubíme dostatečně velkou jámu, do níž zatlučeme kůl, který je zároveň možné využít jako ochranu před sluncem. Stromek proto sázíme severně od kůlu.
Letos jsem pečlivě zaléval před vánočními svátky. Pak začaly tuhé mrazy a bohužel i silný vítr. Netrpělivě čekám na oblevu – stálezelené keře bude potřeba zalévat. Typicky rododendrony. Je to pěkně popsáno v článku
Chráníme stálezelené keře, trvalky, dvouletky i vřesoviště | Zahrádkář