Co vysévat v únoru: zelenina doma i ve skleníku
2. 2. 2026Únor bývá na zahradě zrádný – chvíli mráz, chvíli jarní nálada. Když ale napadne sníh, není to problém, naopak.
Zavzpomínejte s Květou Korečkovou na masopustní tradice. Připravte si koblihy, boží milosti i vepřovou roládu podle staročeských receptů.
Masopustní období trvá od Tří králů až do Popeleční středy. Oslavy vrcholí posledními třemi dny před jeho koncem, kdy se konají průvody masek, zabijačky a bohaté hostiny. Tradice masopustu mají původ v dávných pohanských slavnostech zimního slunovratu, kdy lidé oslavovali probuzení přírody a příchod jara. V českých zemích se první zmínky o masopustu objevují už ve 13. století. Masopustní průvod symbolicky ukončoval zimní období i práce hospodářského roku a zahajoval přípravy na rok nový. Lidé si dopřávali hojnost jídla a pití před nastávajícím předvelikonočním půstem. Nejvíce se hodovalo poslední masopustní čtvrtek, kterému se říkalo „tučný“.

Tradiční zabijačkové hody se dnes připravují po celé masopustní období. Chladné zimní počasí je ideální pro zpracování masa a přípravu všech zabijačkových specialit. Na stolech se objevují jitrnice, jelita, škvarky i kvalitní vepřové maso. Masopustní jídla jsou vydatná a kalorická, ale právě to k tomuto období patří. Pokud nás po hodech přepadnou výčitky, můžeme se inspirovat tradicí a dopřát si symbolický předvelikonoční půst.
K masopustu neodmyslitelně patří koblihy smažené na másle a plněné povidly, mákem nebo marmeládou. Dříve byly považovány za obřadní pečivo symbolizující slunce. Těsto na koblihy, šišky i vdolečky je jemnější a nadýchanější než běžné kynuté těsto, a proto jsou tyto dobroty tak lahodné. Vedle koblih se připravují také boží milosti, které jsou oblíbené zejména u dětí. Z těsta lze vykrajovat různé tvary – sluníčka nebo kytičky – a po usmažení je obalit v moučkovém cukru.
Na bílou polévku z ovaru existuje mnoho variant. Do vývaru z vepřového kolena lze přidat kořenovou zeleninu, brambory, smetanu nebo uzeninu. Jednodušší verze s česnekem, majoránkou a petrželkou je lehčí a přitom plná chuti. Kroupy a libové maso zasytí, ale jen na chvíli – než přijde další chod.
Ingredience: 1 vepřové koleno, 1 vepřová nožička, 2 litry vody, sůl, 2 bobkové listy, 3 kuličky nového koření, 3 hřebíčky, 2–3 stroužky česneku, 1 menší cibule, 100 g krup, nať plocholisté petržele.
Postup:
Předem namočené a vyprané kroupy dáme do studené vody a uvaříme doměkka. Pokud nechceme, aby zůstaly obalené škrobovým šlemem, po uvaření je ještě propláchneme přes síto. Vepřové koleno a nožičku vložíme do většího hrnce, zalijeme studenou vodou, přidáme koření a sůl. Vaříme pomalu, dokud maso nezměkne a nezačne se uvolňovat od kostí. Poté maso vyjmeme a necháme zchladnout. Z vývaru vyndáme koření a podle potřeby dolijeme vodu. Na polévku potřebujeme asi ½ litru silného vývaru. Je praktické vařit maso předem – ze studeného vývaru pak můžeme snadno sebrat přebytečný tuk. Libové maso z kolena nakrájíme na kousky, vývar znovu přivedeme k varu, přidáme prolisovaný česnek a maso. Podáváme tak, že do každého talíře vložíme uvařené kroupy a nasekanou petrželku, zalijeme horkým vývarem a ihned servírujeme.
Ingredience: 1 kg libového bůčku, 2 housky, 1 vejce, svazek naťové cibule, 100 g slaniny, 150 ml mléka, ½ červené papriky, 3 stroužky česneku, 1 lžička majoránky, sůl, pepř, mražená mrkev a hrášek.
Postup:
Maso na roládu si necháme připravit u řezníka. Housky namočíme v mléce, vymačkáme a smícháme s vejcem, slaninou, paprikou, cibulkou, kořením a česnekem. Plát masa rozvineme, naklepeme, osolíme a potřeme česnekem. Na maso rozprostřeme nádivku, zabalíme a stáhneme provázkem. Pečeme v troubě předehřáté na 180 °C asi 1,5 hodiny. Během pečení podléváme výpekem. Ke konci přidáme do pekáče mraženou mrkev. Hrášek krátce prohřejeme na másle a podáváme s roládou.
Ingredience: 250 g hladké mouky, 50 g másla, 50 g cukru krupice, 2 žloutky, 2 lžíce rumu, 4–5 lžic zakysané smetany, citronová kůra, ½ lžičky kypřicího prášku, špetka soli, olej nebo sádlo na smažení.
Postup:
Z ingrediencí vypracujeme hladké těsto a necháme jej 2 hodiny odpočinout v lednici. Vyválíme tenký plát a nakrájíme na čtverce či obdélníky, které uprostřed nařízneme. Smažíme v rozpáleném oleji nebo sádle dozlatova. Ještě teplé obalujeme v moučkovém cukru.
Ingredience: 500 g hladké mouky, 250 ml smetany, 2 lžíce cukru, 4 žloutky, 50 g másla, 42 g droždí, 2 lžíce rumu, citronová kůra, špetka soli, olej na smažení, marmeláda nebo povidla.
Postup:
Z droždí, smetany, cukru a mouky připravíme kvásek. V míse utřeme máslo se žloutky, cukrem a rumem, přidáme mouku, smetanu a kvásek. Vypracujeme hladké těsto a necháme vykynout. Vyválíme plát, vykrajujeme kolečka, plníme marmeládou a spojíme. Necháme ještě kynout a smažíme v rozpáleném oleji dozlatova. Hotové koblihy pocukrujeme.
Masopust je obdobím radosti, setkávání a dobrého jídla. I když už dnes málokdo dodržuje půsty jako naši předkové, masopustní hody a sladké pečivo zůstávají krásnou tradicí, která spojuje rodinu i přátele u jednoho stolu.
Foto autorka
U stromků v prvním roce po výsadbě zkrátíme v červnu letorosty, které prodlužují vybrané kosterní výhony, na 20–30 cm a to na list směřující ven z korunky. Dbáme také na rovnováhu všech vybraných hlavních větví.