Bojujete s jarní únavou? Kvašená zelenina je přírodní životabudič plný vitaminů a probiotik. Přečtěte si, jak ji snadno připravit.
Zima už pomalu balí kufry a předává žezlo jaru. Jenže právě v tomto období se často cítíme jako bez energie. Sluníčko je zatím skoupé na paprsky, tělu docházejí zásoby a nás začíná zmáhat ona pověstná jarní únava. Hledáte způsob, jak se znovu postavit na nohy a získat ztracenou formu? Možná ho máte přímo ve sklepě nebo na zahradě. Odpovědí je kvašená zelenina – zázrak, ke kterému se po generacích s pokorou vracíme.
Zelenina připravená na kvašení
Konzervace mléčným kvašením (fermentací) není žádný moderní výstřelek. Naši předkové dobře věděli, co dělají, když plnili kadečky zelím. Hledali nejjednodušší cestu, jak uchovat úrodu bez zavařování tak, aby neztratila nic ze své výživové hodnoty. Při kvašení totiž vznikají bakterie mléčného kvašení, které zeleninu nejen konzervují, ale doslova ji „přifouknou“ prospěšnými látkami. V každém soustu kvašené směsi najdeme hotový koktejl vitaminů C, K2, B1 a B2. K tomu si připočtěme enzymy a probiotické bakterie, které jsou balzámem pro naši střevní mikroflóru. Pravidelná konzumace posiluje imunitu, snižuje cholesterol a pomáhá udržet krevní tlak na uzdě. A co je na tom nejlepší? Nemusíte jí jíst kila. Stačí pár lžic denně, důležitá je totiž pravidelnost.
Příprava je opravdu jednoduchá a zvládne ji úplně každý. Ideální je začít s tím, co dům (nebo sklep) dal. Pokud máme uloženou vlastní kořenovou zeleninu, červenou řepu, cibuli nebo obří kedlubny Gigant, máme vyhráno. Chemicky neošetřená zelenina ze zahrádky totiž kvasí mnohem ochotněji a výsledek je chutnější. Pokud vlastní zahrádku nemáte, sáhněte po produktech od farmářů. Kromě klasického bílého zelí, které známe z venkovských kadeček, můžeme experimentovat i s dalšími druhy. Skvělá je brokolice, květák, ředkvičky nebo černá ředkev. V létě pak samozřejmě přicházejí na řadu okurky. Zeleninu kvasíme buď v nálevu (ideální pro tvrdší kousky jako květák či rajčata), nebo ve vlastní šťávě, což je nejčastější způsob u směsí se zelím a mrkví.
Představme si barevnou sklenici, kde se střídají vrstvy bílého zelí, oranžové mrkve a rudé řepy. Je to radost pohledět. Jak na to? Zeleninu stačí očistit, nakrájet na nudličky či nastrouhat a v míse promíchat se solí. Pravidlo je jednoduché: na jeden kilogram zeleniny patří jedna polévková lžíce soli. Pak už stačí jen trocha síly – zeleninu promačkáme, dokud nepustí šťávu. Teď přichází na řadu koření. Máte rádi kmín, kopr nebo snad řízný česnek, zázvor a křen? Fantazii se meze nekladou. Směs pak pěchujeme do čistého „kvašáku“ nebo obyčejné větší zavařovačky. Já osobně raději nemíchám, ale vrstvím podle barev – vypadá to ve sklenici nádherně. Jen pozor na červenou řepu, ta má tendenci obarvit vše kolem, proto ji dávám raději dospodu.
Klíčem k úspěchu je zatížení. Zelenina musí být neustále ponořená pod hladinou vlastní šťávy, jinak by mohla začít plesnivět. Postačí talířek zatížený čistým kamenem nebo menší sklenicí s vodou. Pak už jen necháme sklenici stát na teplém místě (kolem 20 °C) a příroda se postará o zbytek. Typická kyselá vůně vám brzy napoví, že proces je v plném proudu. Po 4 až 6 dnech bývá hotovo. Zelenina by měla být příjemně nakyslá a krásně křupavá. Pak už ji stačí přendat do menších skleniček, uzavřít a šoupnout do lednice. Tam vydrží několik měsíců – tedy pokud ji nesníme hned první týden k večeři. Kvašená zelenina se skvěle hodí jako příloha, základ salátů nebo do pomazánek. Je to ten nejjednodušší a nejlevnější způsob, jak tělu dopřát to nejlepší po celý rok.
Zeleninu pořádně zatížíme
Aby se vám dílo vždy podařilo, pamatujte na pár drobností:
Foto autorka
Červená řepa je právem označována za superpotravinu. Ať už ji lisujeme na šťávu, přidáváme do salátů, vždy přinese tělu něco dobrého.
Kimčchi, tradiční korejský fermentovaný pokrm, známý po celém světě nejen díky své výrazné chuti, ale také díky svým zdravotním benefitům.
Podstatně zdravějším a silnějším spojencem v posílení imunity než mnohé zázračné pilulky nabízené v různých reklamách je kysané zelí.
Křen se v Malíně pěstuje po staletí. Jednak kvůli vlastnostem půdy, která obsahuje větší množství zinku a mědi, a také díky chuti, kterou přináší tradiční způsob pěstování.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
