Nejrůznější houby, nedostatek živin či živočišní škůdci mohou trápit okrasné rostliny, jako jsou primulky, gardénie nebo macešky. (Pokračování textu…)
Moniliniovou spálu způsobuje houba Monilinia laxa. Slovo spála však svádí k chybě. Úžeh, úpal, sucho ani mráz nezavinily poškození květů. (Pokračování textu…)
Teplejší část března využijeme k ošetření proti velmi drobným roztočům. Tyto hálčivce čili vlnovníky odstraňujeme před rašením pupenů. (Pokračování textu…)
Místo pro ostružiník vybíráme slunečné, aby plody lépe vyzrály a byly kvalitnější. Také ostružinám svědčí půda s organickým obsahem. (Pokračování textu…)
Všimli jste si na zahradě, že na stromech přibývají lišejníky víc než dřív? Dobře se jim vede, ovzduší je čistší. Jenže poškozují borku. (Pokračování textu…)
Mnozí pěstitelé laici používají pesticid chybně. Víc uškodí, než pomůže „něco“ postříkat „něčím z garáže“. Ať je to insekticid, či fungicid. (Pokračování textu…)
Vermikompostování známe dlouho. Technologie zpracování bioodpadů vznikla v Japonsku. Roku 1985 se žížaly začaly používat v Československu. (Pokračování textu…)
Vedle vrtule třešňové, která způsobuje červivost třešní, v Česku škodí i další druhy. Jejich larvy poškozují plody rakytníku a ořešáku. (Pokračování textu…)
Ředkvičky mají svou typickou chuť díky hořčičným olejům. Ty vznikají v chemické reakci látek uvolněných rozmělněním bulvičky v ústech. (Pokračování textu…)
Jabloň, myší ouško, květopas, krmítko. Co mají společného tyto pojmy známé ze zahrady? A jak s nimi souvisí časná příprava na jaro? (Pokračování textu…)
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
