Ke hmyzu, který požírá mj. mšice, patří také larvy dlouhososek a lumků. Dospělci obou druhů se však živí pylem a nektarem z květů. (Pokračování textu…)
Do 21. června se prodlužuje den, po slunovratu se začíná krátit. Nastává astronomické léto. Červen považujeme za první letní měsíc.
V zahradě mají netkané textilie široké využití. Chrání rostliny před mrazy i před škůdci. Mohou však přilákat hlodavce, plže i spory. (Pokračování textu…)
Obavy z chemické ochrany rostlin před škůdci mají své opodstatnění: Ve sklizených výpěstcích mohou zůstat škodlivé látky. (Pokračování textu…)
Převažují pranostiky, které pokládají vlhký a chladnější začátek měsíce za lepší, než kdyby byl suchý a větrný. Chladno a vlhko rozběhnou vegetaci, jak je třeba. (Pokračování textu…)
Ve stadiu rašení pupenů do doby před rozkvětem je třeba ovocné stromy chemicky ošetřit proti všem přezimujícím vývojovým stádiím škůdců – mšic, svilušek, mer, puklic, štítenek, píďalek. (Pokračování textu…)
Proti plzákům lze použít chemické přípravky i různé návnady včetně piva. Připomeňme, že v dubnu začínáme s bojem, který se leckde stal každoroční pěstitelskou činností. (Pokračování textu…)
Nastává aprílové počasí: vyšší teploty, deštivo, slunečno, větrno, chladno, přeháňky. Počasí ovlivňují časté vpády arktického vzduchu. (Pokračování textu…)
Průměrná denní teplota prvního jarního měsíce se zvyšuje, její výkyvy jsou častější nejen mezi dnem a nocí, ale i den po dni. (Pokračování textu…)
Klejotok, zejména na kmenech peckovin – třešní, meruněk a dalších – vzniká občas i na odřeninách, které může způsobit vázací materiál nebo ochranné pletivo. (Pokračování textu…)
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
