Zahradničení láká stále více lidí. Správně zvolená semena zeleniny tvoří základ úspěšné úrody i radosti z pěstování.
Ať už nás k tomu vede touha po vlastní zelenině, radost z pěstování nebo prostě chuť být blíž přírodě.
V poslední době se stále častěji setkáváme se zájmem a dotazy „nových zahrádkářů“. Většinou patří k mladším ročníkům, dobře se orientují v moderní technice, počítačích i internetu, ale na zahradě teprve začínají. Některé k „rýpání se v hlíně“ přivedla snaha vypěstovat zeleninu či ovoce se známou historií pro své děti, jiné láska k chilli papričkám, někoho prostě přibývající léta. Jejich dotazy ohledně zahrady bývají někdy až úsměvné – stejně jako oni vnímají dotazy nás, dříve narozených, na internet a chytré telefony. Právě pro tyto začínající zahrádkáře vznikl seriál, ve kterém se postupně věnujeme všemu podstatnému opravdu od základů. Zkušeným zahrádkářům budou mnohé informace známé, i oni zde ale mohou najít odpověď na otázku, která je právě trápí. Začínáme zeleninovou zahradou – další témata budou následovat.
„Jak zaseješ, tak sklidíš,“ říkali už naši dědové. Dobře věděli, že právě malé semínko rozhoduje o úspěchu nebo zklamání celé sezony. Semeno v sobě nese genetickou informaci pro celý životní cyklus rostliny. I když semena všech odrůd rajčat vypadají na první pohled stejně, každé z nich „ví“, zda z něj vyroste vysoká nebo keříčková rostlina a zda ponese červené, žluté nebo oranžové plody. Správný výběr osiva hraje klíčovou roli – pokud na jaře zasejeme nevhodné semínko, často to zjistíme až v létě, kdy už bývá na nápravu pozdě.
Zkouška klíčivosti
Semeno představuje rozmnožovací orgán semenných rostlin. Vzniká po opylení a oplození samičího vajíčka samčím pylem a obsahuje embryo, tedy základ budoucí rostliny. Díky semenu dokáže rostlina přečkat nepříznivé klimatické podmínky a obnovit další generaci ve chvíli, kdy se podmínky pro růst zlepší. Semena navíc zvládnou přežít i několik let v takzvaném dormantním, tedy klidovém stavu. Velikost semen zeleniny se výrazně liší – od setin gramu u celeru až po několik gramů u velkých fazolí. Většina druhů zeleniny vytváří na jedné rostlině velké množství semen, čímž si zajišťuje vysokou šanci na další rozmnožení.
Základním ukazatelem kvality osiva je klíčivost. Udává se v procentech a vyjadřuje podíl semen, která ze sta kusů vyklíčí. Tento údaj se stanovuje v laboratorních podmínkách na filtračním papíru při optimální teplotě. V praxi se ale klíčivost ne vždy shoduje s tím, kolik semen skutečně vyklíčí na záhoně. Pro zahrádkáře má proto větší význam pojem vzcházivost. Ten označuje procento semen, která po výsevu do půdy nebo substrátu skutečně vzejdou. Příroda nikdy nezaručuje stoprocentní úspěšnost – vždy existuje část semen, která nevyklíčí ani za ideálních podmínek.
Třívrstvý vnitřní obal dokonale chrání semena.
Semeno je základem rostliny, která má přinést úrodu. Ne každá odrůda se však hodí do našich klimatických podmínek. Některé odrůdy pocházející z jižních oblastí vyžadují více tepla, než jim dokáže poskytnout naše léto. Jiné, například tzv. krátkodenní cibule, potřebují během vegetace kratší den, než jaký u nás panuje, a proto u nás předčasně vykvétají. Podobně se chovají i některé tropické odrůdy mrkve. Vyplatí se proto pečlivě sledovat doporučení semenářských firem nebo zkušenějších zahrádkářů. Díky tomu se můžeme vyhnout mnoha zbytečným zklamáním.
Každé balení semínek obsahuje informace, které slouží k přesné identifikaci osiva – druh, odrůdu a množství semen. V rámci EU se smí distribuovat pouze osiva odrůd zapsaných ve Společném katalogu odrůd druhů zeleniny. Tento katalog vznikl sloučením národních odrůdových knih a umožňuje u nás prodávat nejen české odrůdy, ale také osiva pocházející například z Itálie, Francie nebo Polska. Na sáčku vždy najdeme také číslo partie, jakýsi „rodný list“ osiva, podle kterého lze semena v případě problémů přesně dohledat. Nechybí ani datum balení a doporučená doba spotřeby. Osivo slouží výhradně k setí, nikoliv například k domácí výrobě jedlých klíčků. Výrobci na tuto skutečnost výslovně upozorňují označením „Osivo nepoužívat na konzum“. Pokud výrobce semena moří, musí být použitá chemická látka na obalu přesně uvedena.
První, co zahrádkář od semínka očekává, je jeho vyklíčení. Cestu semene k plodící rostlině však ovlivňuje řada dalších faktorů – půda, vlhkost, teplota, choroby i škůdci. Tyto vlivy mohou klíčící semínko nebo mladou rostlinku poškodit, oslabit nebo zcela zničit. Často zůstávají „neviditelné“ a při hledání příčiny neúspěchu padá vina automaticky na osivo. Vyplatí se ale vždy nejprve pozorně pozorovat, zkoumat a zvažovat všechny okolnosti. Ne vždy totiž leží problém právě v semeni.
Pokračování příště: jak semena správně skladovat, aby si zachovala klíčivost co nejdéle.
Foto autor a Shutterstock
V zimě vyséváme mrkev a petržel, pastinák, mák, třeba i kopr. Semena projdou dobou chladu, vyplaví se z nich inhibitory, po jarním oteplení rychle vzejdou.
Při nakupování osiva ve specializovaném obchodě můžeme počítat s čistotou, odrůdovou pravostí a klíčivostí semen.
Ovoce z vlastní zahrady si právem ceníme. Začínáme-li zahrádkařit, věnujme své úsilí osvědčeným druhům. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?
