Časně jarní péče o trvalkové záhony
10. 3. 2025S koncem zimy přichází vhodný čas připravit trvalkové porosty na novou sezónu. Odstraňte odumřelé části rostlin a dopřejte prostor nově rašícím rostlinám.
V praktickém návodu na pěstování póru se dozvíte, jaký je rozdíl mezi letními a zimními typy. Jak správně sázet sazenice a využit pór v kuchyni.
Pór zahradní představuje významnou složku cibulové zeleniny, ceněnou pro svou jemnou chuť a vysoký obsah vitaminů C a B1. Pro dosažení kvalitní sklizně s dlouhou konzumní částí je klíčová volba správného postupu a dodržení termínů výsevu podle typu odrůdy.
V zahradnické praxi se uplatňují dva základní způsoby pěstování, přičemž produkce z předpěstované sadby vykazuje stabilnější výsledky a vyšší kvalitu konzumních částí.
Délka vegetační doby a termín sklizně určují nároky na termín založení kultury:
Pro sklizně v průběhu července a srpna je nutné zahájit vegetační sezónu brzy zjara. Předpěstování z únorových výsevů v sadbovačích umožňuje výsadbu na záhon již v dubnu. Rané typy jsou vhodné i pro přirychlování pod netkanou textilií a vyznačují se rychlým nárůstem hmoty.
Vysévá se v březnu v závislosti na klimatických podmínkách oblasti. Přesazování na trvalé stanoviště probíhá od konce dubna do poloviny května. Pro pozdní podzimní sběr lze posunout výsev na konec dubna s následnou výsadbou v červnu.
Vyznačuje se robustním vzrůstem a vysokou odolností vůči nízkým teplotám i vykvétání. Výsev probíhá v květnu až červnu. Sklízet lze od listopadu po celou zimu až do jarních měsíců. Maximální mohutnosti rostliny dosahují brzy zjara (březen, duben) následujícího roku.
Pór patří mezi plodiny náročné na živiny, proto vyžaduje úrodné, dobře vyhnojené půdy s neutrální půdní reakcí. V osevním postupu jej řadíme do druhé tratě.
Pro pór zahradě vybereme úrodný, dobře vyhnojený záhon v tzv. „staré síle“. V osevním postupu mu nejlépe vyhovuje druhá trať a neutrální půdní reakce. Aby byl pór skutečnou chloubou zahrady, musíme věnovat pozornost už samotné technice výsadby.
Než sazeničky zasadíme na místo určení, nezapomeneme jim zakrátit kořeny i nadzemní listovou část. Tento krok je důležitý pro lepší ujmutí a nastartování růstu. Pór vysazujeme do řádků vzdálených 30 cm, přičemž v řádku necháváme prostor 15 až 20 cm. Sazenice dáváme hlouběji, než rostly v truhlíku – nejlépe do 10 cm hlubokých rýh nebo důlků vyhloubených kolíkem. Po výsadbě rostliny vždy vydatně zalijeme, protože dostatek vláhy je pro pór naprosto klíčový po celou dobu jeho vegetace.
Pórek obsahuje biologicky vysoce hodnotné bílkoviny, vzácný vitamin B1 a zejména velké množství vitaminu C. Vedle hořčičných olejů poskytuje železo, hořčík, draslík a fosfor – vše, co potřebuje dítě k růstu a starší lidé ke stabilizaci kostí.
Pórek byl a dodnes je ve staročeské kuchyni pro svou chuť téměř nepostradatelný do polévek, omáček nebo se podával na kolečka nakrájený na krajíci chleba. Tradiční krémová pórková polévka měla jednoduchý recept, byla levná a podle krajových a rodinných zvyklostí se do pórkové polévky přidávaly někdy i brambory. Třeba v jižních Čechách se tradičně vařila pórková polévka s kvasnicemi. Navíc pór zahradní povzbuzuje chuť k jídlu, dokonce pomáhá při zácpách, nadýmání a střevních potížích.
Pórek je také nezbytnou složkou francouzské speciality Vichyssoise (višisoas), nejslavnější pórkové polévky pocházející z francouzských lázní Vichy. Podává se zastudena (v parném létě i na ledové tříšti).
Suroviny: 1 velký pór, máslo, hladká mouka, mléko, 1 vaječný žloutek, sůl.
Postup: Očištěný pór nakrájený na kolečka uvaříme v osolené vodě a následně rozmixujeme. Zahustíme světlou jíškou z másla a mouky, povaříme a zjemníme mlékem s rozšlehaným žloutkem.
Suroviny: 1 l vody, 30 g másla, 30 g kvasnic, 5 pórků, 20 g cibule, sůl, pepř, petrželka, jíška.
Postup: Na másle zpěníme cibuli, přidáme kvasnice a po osmahnutí zalijeme vodou. Vložíme nakrájený pór, krátce povaříme a zahustíme jíškou. Vaříme 20 minut a podáváme s osmaženou žemlí.
Zpracováno podle podkladů SEMO a.s. Smržice pro časopis Zahrádkář
Foto archiv SEMO a.s., Shutterstock
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.