Kdy hnojit zahrádku, kolik dát kompostu a která hnojiva
22. 7. 2022Kdybychom nenahradili živiny odebrané pěstovanými rostlinami, drancovali bychom půdu. Ztratila by úrodnost. Hnojit zahrádku je třeba.
Žloutnou spodní listy rajčat, brambor nebo ovocných stromů a žilnatina zůstává zelená? Poradíme, jak poznat nedostatek hořčíku.
Během pozdního jara a začátku léta jsou rostliny na zahrádce v plném růstu. Právě v tomto období intenzivního vývoje se na zelenině, ovocných dřevinách i jehličnanech začíná projevovat jedna z častých chyb ve výživě: nedostatek hořčíku. Jak tento deficit bezpečně poznáte a proč nestačí jen běžné zalévání?
Hořčík je pro rostliny naprosto klíčový – tvoří totiž centrální atom chlorofylu, tedy zeleného listového barviva. Bez něj nemůže správně fungovat fotosyntéza, nejdůležitější látková výměna rostlin. Hořčík navíc aktivuje řadu enzymů a podílí se na tvorbě bílkovin a sacharidů. Má zásadní vliv na kvalitu budoucí sklizně a chuť plodů. Přesto na něj na zahrádkách často zapomínáme. Hořčík je v našich půdách deficitní živinou. Z půdy ho totiž sklizní a vyplavováním odčerpáváme (exportujeme) mnohem více, než kolik ho zpět dodáváme (importujeme) organickými či minerálními hnojivy.
Prvním varovným signálem je částečné světlezelené až žluté zbarvení listů (chloróza). Protože je hořčík v rostlině mobilní, stahuje si ho ze starších částí do nových přírůstků. Projevy nedostatku proto začínají vždy na starších, nejspodnějších listech.
Mezi hlavní indikační rostliny, které na nedostatek hořčíku reagují nejcitlivěji, patří: rajčata, papriky, brambory, květák, zelí, špenát, fazole, hrách, réva vinná, obilniny a ovocné stromy.
Pokud na svých rostlinách výše popsané příznaky již pozorujete, je potřeba jednat rychle. Klasické hnojení do půdy v tuto chvíli zabírá příliš pomalu. Nejrychlejším řešením je mimokořenová výživa (postřik na list) nebo hnojivá zálivka hořkou solí (MgSO4 x 7H2O) či speciálními kapalnými hnojivy (např. dusičnan horečnatý pod názvem MgN sol).
Kapalné hnojivo MgN sol aplikujeme podle návodu, zpravidla v koncentraci 0,5–1 %. U hořké soli se držte následujícího přehledu koncentrací podle plodin:
| Plodina | Doba aplikace | Koncentrace postřiku (%) |
| Brambory | před a během kvetení několikrát |
2–5 % |
| Košťáloviny | od stadia 6 listů až do poloviční velikosti hlávky |
5 % |
| Hrách, fazole | před květem |
5 % |
| Ostatní zelenina | v kombinaci s ochranou rostlin |
2–3 % |
| Rychlené kultury | při kapkové závlaze |
2–3 % |
| Ovocné plodiny | při tvorbě plodů, s ochranou proti strupovitosti (několikrát) |
2–3 % |
| Réva vinná | nejpozději do začátku srpna (1–2x) |
3–5 % |
| Jehličnany | při žloutnutí a hnědnutí (opakovaně) |
3–5 % |
Poznámka: Nezapomínejme, že mimokořenová výživa na list nemůže plnohodnotně nahradit hnojení půdy. Pokrývá pouze špičkovou potřebu rostlin v období největšího růstu. Při nejbližší příležitosti (při přípravě záhonů na podzim nebo na jaře) musí následovat důkladné vyhnojení půdy podle jejího rozboru.
Při budoucím systematickém hnojení půdy musíme zohlednit nároky konkrétních plodin, aktuální obsah hořčíku v půdě a především chemickou formu hnojiva. Hořčík se do půdy dodává nejčastěji ve dvou formách: jako uhličitany nebo sírany.
Hořčík v síranové formě (ve formě kieseritu) najdete také v oblíbených kombinovaných draselných hnojivech:
| Název hnojiva | Obsah MgO (%) | Obsah K2O (%) | Forma draslíku |
| Korn-Kali |
6 % |
40 % |
chloridová |
| Patentkali |
10 % |
30 % |
síranová |
| Kainit s MgO |
5 % |
11 % |
chloridová |
Dobrá zpráva pro biozahrádkáře: Hořečnatá hnojiva síranového i uhličitanového typu jsou plně povolena pro ekologické zemědělství.
Při péči o zahradu platí, že méně je někdy více. Velkým nepřítelem příjmu hořčíku je nadbytek draslíku v půdě (např. při jednostranném přehnojení draselnými hnojivy nebo močůvkou). Mezi těmito prvky totiž funguje antagonismus – nadměrné množství draslíku blokuje schopnost rostliny přijímat hořčík, i když je ho v půdě dostatek.
Správný poměr draslíku a hořčíku (K:Mg) v půdě podle rozboru by měl vypadat takto:
Sledujte proto v tomto období spodní listy svých rostlin bedlivě. Včasný zásah hořkou solí jim navrátí zdravou zelenou barvu a vám zajistí bohatou a kvalitní sklizeň.
Foto: K+S Minerals and Agriculture GmbH
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …