Jak poznat nedostatek hořčíku u rostlin a rychle jim pomoci

Žloutnou spodní listy rajčat, brambor nebo ovocných stromů a žilnatina zůstává zelená? Poradíme, jak poznat nedostatek hořčíku.

Během pozdního jara a začátku léta jsou rostliny na zahrádce v plném růstu. Právě v tomto období intenzivního vývoje se na zelenině, ovocných dřevinách i jehličnanech začíná projevovat jedna z častých chyb ve výživě: nedostatek hořčíku. Jak tento deficit bezpečně poznáte a proč nestačí jen běžné zalévání?

Příznaky deficience na listech papriky

Hořčík je pro rostliny naprosto klíčový – tvoří totiž centrální atom chlorofylu, tedy zeleného listového barviva. Bez něj nemůže správně fungovat fotosyntéza, nejdůležitější látková výměna rostlin. Hořčík navíc aktivuje řadu enzymů a podílí se na tvorbě bílkovin a sacharidů. Má zásadní vliv na kvalitu budoucí sklizně a chuť plodů. Přesto na něj na zahrádkách často zapomínáme. Hořčík je v našich půdách deficitní živinou. Z půdy ho totiž sklizní a vyplavováním odčerpáváme (exportujeme) mnohem více, než kolik ho zpět dodáváme (importujeme) organickými či minerálními hnojivy.

Jak bezpečně poznat nedostatek hořčíku u rostlin?

Prvním varovným signálem je částečné světlezelené až žluté zbarvení listů (chloróza). Protože je hořčík v rostlině mobilní, stahuje si ho ze starších částí do nových přírůstků. Projevy nedostatku proto začínají vždy na starších, nejspodnějších listech.

• Typický znak: Mezi žilnatinou listové čepele vznikají žlutá místa, ale samotná žilnatina a její bezprostřední okolí zůstává tmavě zelené.
• Následky: Rostliny celkově zpomalují růst a opožďuje se jejich kvetení.
• Ovocné stromy: Například u jabloní se na starších listech objevují žlutozelené a hnědé skvrny. Tyto listy postupně zasychají a opadávají. V pozdním létě pak mohou být jednoleté výhony úplně holé (často se tak děje po přeroubování).

Příznaky nedostatku hořčíku na listech brambor

Mezi hlavní indikační rostliny, které na nedostatek hořčíku reagují nejcitlivěji, patří: rajčata, papriky, brambory, květák, zelí, špenát, fazole, hrách, réva vinná, obilniny a ovocné stromy.

První pomoc v sezóně

Pokud na svých rostlinách výše popsané příznaky již pozorujete, je potřeba jednat rychle. Klasické hnojení do půdy v tuto chvíli zabírá příliš pomalu. Nejrychlejším řešením je mimokořenová výživa (postřik na list) nebo hnojivá zálivka hořkou solí (MgSO₄ x 7H₂O) či speciálními kapalnými hnojivy (např. dusičnan horečnatý pod názvem MgN sol).

Kapalné hnojivo MgN sol aplikujeme podle návodu, zpravidla v koncentraci 0,5–1 %. U hořké soli se držte následujícího přehledu koncentrací podle plodin:

Přehled použití hořké soli u různých plodin v průběhu roku:

Poznámka: Nezapomínejme, že mimokořenová výživa na list nemůže plnohodnotně nahradit hnojení půdy. Pokrývá pouze špičkovou potřebu rostlin v období největšího růstu. Při nejbližší příležitosti (při přípravě záhonů na podzim nebo na jaře) musí následovat důkladné vyhnojení půdy podle jejího rozboru.

Jak správně vybrat hořečnaté hnojivo do půdy?

Při budoucím systematickém hnojení půdy musíme zohlednit nároky konkrétních plodin, aktuální obsah hořčíku v půdě a především chemickou formu hnojiva. Hořčík se do půdy dodává nejčastěji ve dvou formách: jako uhličitany nebo sírany.

1. Uhličitan hořečnatý: Má velmi nízkou rozpustnost ve vodě (jeho rozpustnost se zvyšuje pouze v přítomnosti kyselin). Je ideální pro trvalé zásobení půdy, protože je nejlépe chráněn před vyplavením.
2. Síran hořečnatý: Ve vodě se rozpouští velmi rychle a okamžitě zabezpečuje vysokou koncentraci hořčíku v půdním roztoku.

Příznaky nedostatku na jehlicích smrku

Výběr hnojiva podle pH vaší půdy:

• Kyselé půdy (pH pod 6): Zde sáhněme po dolomitických vápencích (obsahují uhličitan hořečnatý). Zajistíte tak vápnění i pozvolný přísun hořčíku zároveň.
• Neutrální a alkalické půdy (pH nad 6): Na půdách, které nepotřebují vápnit, je nejefektivnějším řešením kieserit (MgSO₄ x H₂O). Používá se na 100 m² (1 ar) 5 až 6 kg kieseritu. Na středně těžkých půdách ho aplikujeme na podzim se zapravením do země, na lehkých písčitých půdách až na jaře. Při akutním deficitu během vegetace lze kieserit rozhodit v nouzové dávce 2 kg na 100 m².

Hořčík v síranové formě (ve formě kieseritu) najdete také v oblíbených kombinovaných draselných hnojivech:

Dobrá zpráva pro biozahrádkáře: Hořečnatá hnojiva síranového i uhličitanového typu jsou plně povolena pro ekologické zemědělství.

Pozor na přehnojení draslíkem a močůvkou

Při péči o zahradu platí, že méně je někdy více. Velkým nepřítelem příjmu hořčíku je nadbytek draslíku v půdě (např. při jednostranném přehnojení draselnými hnojivy nebo močůvkou). Mezi těmito prvky totiž funguje antagonismus – nadměrné množství draslíku blokuje schopnost rostliny přijímat hořčík, i když je ho v půdě dostatek.

Správný poměr draslíku a hořčíku (K:Mg) v půdě podle rozboru by měl vypadat takto:

• Do 1,6: Dobrý poměr.
• 1,6–3,2: Vyhovující poměr.
• Nad 3,2: Nevyhovující poměr (příliš mnoho draslíku blokuje hořčík).

Sledujte proto v tomto období spodní listy svých rostlin bedlivě. Včasný zásah hořkou solí jim navrátí zdravou zelenou barvu a vám zajistí bohatou a kvalitní sklizeň.

Foto: K+S Minerals and Agriculture GmbH