Koncem listopadu je možné začít s prořezáváním okrasných keřů. Zejména můžeme krátit dlouhé výhony, které by mohl silný vítr polámat.
Naopak tam, kde je porost větviček souměrný a hustý, ponecháme ho jako přirozenou ochranu celého keře. Sestřih dokončíme počátkem jara.
Koncem podzimu můžeme zkrátit dlouhé výhony okrasných keřů, na jaře řez dokončíme; foto Shutterstock
V této době za bezmrazých dnů lze rovněž tvarovat opadavé živé ploty, především ty, na které nám dřív nezbyl čas a které nejvíc potřebují naši péči.
V zimě zpravidla zmrzne větší nadzemní část tamaryšků (Tamarix), komulí (Buddleia), ibišků (Hibiscus), ořechoplodce (Caryopteris) a bělasů (Chimonanthus).
Rostlinám pomůžeme k lepší odolnosti proti mrazu vyšší vrstvou listí, kterou pokryjeme a zatížíme smrkovými větvemi. Vítr tak neobnaží půdu a jarní slunce předčasně neprobudí keř k růstu.
S blížící se zimou instalujeme nebo kontrolujeme chrániče kolem kmenů nebo včas opravíme plot, který brání vstupu zvěře na zahradu.
Abychom koruně ovocného stromu dali správný tvar a vhodný úhel rozvětvení, během řezu kontrolujeme s potřebným odstupem, zda se nám daří korunu dobře modelovat.
S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly pampové trávy a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů.
Se správným zazimováním choulostivých rostlin pomůže i přikrývka z listí, především z bukového. Bukové listí se velmi pomalu rozkládá.
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
