Rané kedlubny, saláty a štěrbák vysadíme začátkem srpna, abychom stihli podzimní sklizeň. S dalšími druhy budeme počítat až napřesrok.
Pro příští sezonu můžeme vysévat kozlíček, špenát, ozimou cibuli a černý kořen.
Zaštípneme vrcholy rostlin rajčat, neboť plody, které by se zde vytvořily, by se dostatečně nevyvinuly a zbytečně by oslabovaly vývoj níže nasazených plodů.
Rajčata v srpnu; foto Shutterstock
Vegetační vrchol odstraníme také u růžičkové kapusty pro podporu růstu a lepší vývoj růžiček.
K největšímu napadení košťálové zeleniny housenkami dochází v srpnu, je proto nutné pravidelné prohlížet rostliny – asi v týdenních intervalech. Abychom zamezili větší pohromě, zakročíme postřiky, které pomáhají také v boji proti housenkám můry zelné. Nálet škodlivého létavého hmyzu lze podstatně omezit ochrannou sítí.
Housenka požírající zelný list; foto Shutterstock
V srpnu po odkvětu, sestřihneme levanduli asi o polovinu. Ostatní bylinky – šalvěj lékařskou, tymián, mateřídoušku, yzop – můžeme seřezat podobným způsobem jako levanduli, nejpozději však do konce srpna.
Skleníky a fóliovníky stále intenzivně větráme. Koncem srpna je však na noc již zavíráme.
K účinné obraně záhonů před slimáky přispívá, když omezujeme jednotlivé fáze jejich rozmnožování. Největší efekt přináší likvidace vajíček.
Důvodů vysévat zeleninu bez předpěstování máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.
Pěstitelovu radost z úrody rajčat občas kazí nekróza, virózy, bakteriózy a jiné rostlinné poruchy a choroby. Lze vady rajčat omezit?
Vysoké denní teploty a chladno v noci podporují rozvoj padlí. Najdeme ho na listech růže, hortenzie, šeříku, tavolníku, dřišťálu, mahonie, hlohyně a dalších. Rozvoj infekce zastaví včasný chemický zásah.
