Na venkovních záhonech jsme začali se sklizní teplomilné zeleniny: rajčat, okurek a cuket. Sklízíme i fazolové lusky, letní salát, karotku a další zeleninu.
U tyčkových rajčat průběžně vylamujeme zálistky a to co nejdříve, abychom předešli velkým poraněním.
Plody sklízíme červené, bez stopky. U keříčkových rajčat, kde dozrávají plody najednou, odstřihneme celý hrozen i se stopkou.
Salátové okurky ani nakládačky nenecháváme přerůst. Nakládačky sklízíme ráno 2–3 krát týdně, nejlépe ve velikosti je 5–7 cm. Salátovky necháme dorůst větší, sklízíme 1–2 krát za týden. Pravidelná sklizeň podpoří nakvétání a násadu dalších plodů.
Sklízíme cukety a to ve velikosti do 20 cm. Menší cukety jsou nejchutnější. Pokud necháváme na rostlině přerostlé veliké plody, zpomalíme násadu dalších cuket, rostlina se vysiluje.
Opadávání květů a poupat papriky se objevuje zejména ve sklenících a fóliovnících při vysokých teplotách a vzdušné vlhkosti pod 60 %. Pomůže intenzivní větrání a zvýšení vzdušné vlhkosti tím, že poléváme i ostatní prostory v pěstírně.
Cibuloviny, jako jsou česnek, cibule kuchyňská a cibule šalotka, přestaneme zalévat a rostliny připravujeme na sklizeň. Znakem jsou zaschlé špičky listů, později se nať zlomí v krčku a lehá si. Sklízíme zpravidla koncem července, začátkem srpna. Srpnový termín je vhodný pro sklizeň cibule z přímých výsevů.
Ve skleníku chráníme okurky, rajčata a papriky proti mšicím, třásněnkám a molicím. Využijeme k tomu možnosti biologické ochrany.
Zejména za vlhkého počasí ohrožuje celer skvrnitost listů.
U rajčat, okurek a cukrových melounů se za vlhka objevují houbové choroby.
Foto Shutterstock
Kořenová zelenina, zejména mrkev, různé formy petržele a celer bývá poškozována několika významnými škůdci, kteří mohou výrazně zhoršit výsledky pěstování.
Pěstitelovu radost z úrody rajčat občas kazí nekróza, virózy, bakteriózy a jiné rostlinné poruchy a choroby. Lze vady rajčat omezit?
Při používání chemických přípravků proti škůdcům postupujeme pečlivě podle návodu. Důležitá je například i aktuální venkovní teplota.
Někteří predátoři jsou schopni zkonzumovat i poměrně úctyhodné počty škůdců. Například dravá slunéčka takto likvidují denně až desítky mšic.
Po zimě má půda ideální drobtovitou strukturu a postupně během vegetace dochází ke slehávání vlivem gravitace. Zejména kořenové zelenině svědčí výsev do hlouběji prokypřené půdy. Také vývoji a plodnosti rostlin prospívá kypření a okopávka.
