Jak chránit plodovou zeleninu před škůdci, jako je molice

1. 7. 2019

Zeleninové plody zrají, pěstitelskou radost však mohou pokazit škůdci. Jak se jim bránit a které druhy můžeme objevit na záhonech?

Molice skleníková poškozuje okurky, papriky i rajčata

Na plodové zelenině se může silně rozmnožit v prostorách, které jsou aspoň zčásti zakryty, a všechny druhy silně poškodit. Ve venkovních výsadbách se také vyskytuje, ale významnější škody většinou nezpůsobuje.

Známější dospělec je asi 1,5–2 mm velký, bílý, pokrytý voskovými šupinkami. Mnohem závažnější škody způsobuje zploštělá 0,8 mm velká zelenožlutá larva sající na spodní straně listů. Pěstitelé je však často přehlížejí.

Celý vývoj probíhá na rostlinách. Dospělci i nymfy škodí sáním na spodní straně listů. Samička klade černá vajíčka na spodní stranu listů. Vylíhlá nymfa prvního instaru je pohyblivá, druhé a třetí stadium je nepohyblivé a intenzivně přijímá potravu sáním. Poslední stadium je nepohyblivé bělavé puparium, které nepřijímá potravu. Rostliny jsou kromě sání poškozovány vylučováním medovice.

Žluté lepové desky, signalizace škůdců i ochrana před nimi

Žluté lepové desky sníží výskyt dospělců; foto J. Kazda

Dospělce molic silně láká žlutá barva. Vyvěšení žlutých lepových desek proto jednak signalizuje jejich přítomnost, ale může i výrazně snížit jejich výskyt. Populace tohoto škůdce se úspěšně potlačuje pravidelným omýváním hostitelských rostlin proudem vody, ale vždy tak, aby mohly listy rychle uschnout, aby nehrozil rozvoj houbových chorob.

Na papriky je možno využít postřik přípravky na bázi olejů. Ve větších výsadbách lze doporučit vysadit do porostu drobnou vosičku Encarsia formosa, její larva využívá ke svému vývoji puparia molic, které zčernají. Podmínkou úspěchu je stálá teplota přes 20 °C.

Další aktuálně dostupné přípravky proti molici skleníkové uvádí Rostlinolékařský portál. Důležité je, aby byly šetrné ke včelám a dalšímu užitečného hmyzu.

Třásněnka zahradní nejvíc ničí papriky

Drobná asi 1 mm velká tmavá třásněnka i její světle zbarvené larvičky sáním silně poškozují listy, vzrostné vrcholy, květy i drobné plůdky. Na rostlinách způsobuje silné deformace a změnu barvy posátých částí, květy a mladé plůdky opadávají. Dospělci i nymfy žijí skrytě a na rostlinách se relativně rychle pohybují. Velmi obtížně se na rostlinách zjišťují. Zejména na malých rostlinách paprik mohou způsobit třásněnky silné deformace vzrostných vrcholů. Škody však způsobují na všech druzích plodové zeleniny.

Třásněnka zahradní

Larva třásněnky na listě ve velkém zvětšení; foto J. Kazda

Třásněnky je možno opět zjišťovat pomocí bílé nebo světle modré lepové desky, ale účinek je mnohem slabší než při odchytu molic. Rovněž biologická ochrana pomocí dravých roztočů je sice možná, ale méně účinná. Další přípravky proti třásněnce zahradní na stránce Rostlinolékařského portálu.

Mšice broskvoňová zapříčiní i choroby plodin

Tato asi 2 mm velká žlutavá až zelená mšice poškozuje sáním zejména papriky, na okurkách a rajčatech prakticky přímo neškodí, ale může přenášet virové choroby. Vývoj této mšice může probíhat celý rok ve vytápěných krytých prostorách nebo migruje ve vegetačním období z venkovního prostředí. Na rostlinách vytvářejí dospělci i nymfy obvykle menší kolonie. Sají na spodní straně listů a vegetačním vrcholu. Listy se svinují a žloutnou. Mšice produkují hojně medovici, na které rostou černě.

Mšice broskvoňová

Mšice broskvoňová; foto Shutterstock

Mšice bavlníková saje listy okurky, melounu, tykve

V krytých prostorách probíhá rovněž celý vývoj drobné, zelené mšice bavlníkové. Saje na spodní straně listů na mnoha druzích rostlin, škody sáním způsobuje zvláště na okurkách, melounech a tykvích.

Mšice bavlníková

Mšice bavlníková na listu okurky; foto Shutterstock

  • Výskyt mšic je možno poměrně snadno zjistit vizuální prohlídkou rostlin, ale nechemická ochrana proti mšicím je obtížná. Okřídlené mšice se chytají na žluté nebo bílé lepové desky, pěstitelé je však často zaměňují za drobné mušky. U paprik lze vyzkoušet postřik přípravky na bázi olejů. Možnosti biologické ochrany jsou omezené, přestože je možno koupit dravou parazitickou vosičku Aphidius colemani. Účinná je i podpora přirozeně vyskytujících se predátorů nebo parazitoidů v krytých prostorách, případně i přenášení např. larev slunéček z venku do míst pěstování. Více o přípravcích na Rostlinolékařském portálu.

Květilka všežravá je nejžravější

V polních podmínkách patrně největší problémy způsobují při vzcházení semen okurek nebo tykví larvy květilky všežravé. Larvy této mouchy se v půdě vžírají do klíčících semen. Rostliny nevzcházejí nebo vzcházející rostliny mají v děložních lístcích četné tmavé chodbičky a poškozený vegetační vrchol. Rostliny jsou opožděné v růstu, často hynou.

Květilka všežravá

Květilka všežravá na myceliu stromu. Larvy této mouchy poškozují semena v půdě. Foto Shutterstock

Ochranou je zakrytí vysetých semen netkanou bílou textilií bezprostředně po výsevu nebo setí insekticidně mořeného osiva.

Mandelinka užírá také z listů rajčat

Rajčata jsou ve venkovních podmínkách někdy poškozována hrubým žírem listů dospělci a hlavně larvami mandelinky bramborové. V podmínkách drobných pěstitelů je nejlépe doporučit sběr dospělců a larev a jejich následné mechanické zničení.

Černopáska bavlníková: Škodlivá je housenka

V nejteplejších oblastech se na venkovních rostlinách mnoha druhů plodové zeleniny stále častěji objevují velmi škodlivé housenky černopásky bavlníkové. Larvy této teplomilné můry poškozují žírem zejména plody nebo květy. Možnosti ochrany.

Zdroj Zahrádkář 7/2013

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

Zahrádkář 8/2019 předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

20. 8. 2019

Pěstujeme na zahradě hlívu ústřičnou a další houby

Srpen je vhodným obdobím pro očkování substrátů myceliem hub. Dnes už lze pěstovat v domácích podmínkách více druhů hub a jejich nabídka se stále rozšiřuje. Totéž platí i o pěstebních substrátech.

zobrazit další rady a tipy