Úrodu ze zeleninových záhonů mohou pokazit škůdci, jako jsou larvy a dospělci molic, třásněnek, mšic, květilek a další.
Na plodové zelenině se molice dokážou silně rozmnožit v prostorách, které jsou aspoň zčásti zakryty, a všechny druhy rostlin silně poškodit. Ve venkovních výsadbách se také vyskytuje, ale významnější škody většinou nezpůsobuje.
Lupa prozradila přítomnost molice skleníkové (Trialeurodes vaporariorum); foto Shutterstock
Známější dospělec je asi 1,5–2 mm velký, bílý, pokrytý voskovými šupinkami. Mnohem závažnější škody způsobuje zploštělá 0,8 mm velká zelenožlutá larva sající na spodní straně listů. Pěstitelé je však často přehlížejí.
Celý vývoj probíhá na rostlinách. Dospělci i nymfy škodí sáním na spodní straně listů. Samička klade černá vajíčka na spodní stranu listů. Vylíhlá nymfa prvního instaru je pohyblivá, druhé a třetí stadium je nepohyblivé a intenzivně přijímá potravu sáním.
Poslední stadium je nepohyblivé bělavé puparium (kukla), které nepřijímá potravu. Vedle sání poškozuje rostliny také medovice vylučovaná škůdci.
Žluté lepové desky sníží výskyt dospělců; foto J. Kazda
Dospělce molic silně láká žlutá barva. Vyvěšení žlutých lepových desek proto jednak signalizuje jejich přítomnost, ale může i výrazně snížit jejich výskyt. Populace tohoto škůdce se úspěšně potlačuje pravidelným omýváním hostitelských rostlin proudem vody, ale vždy tak, aby mohly listy rychle uschnout, aby nehrozil rozvoj houbových chorob.
Další aktuálně dostupné přípravky proti molici skleníkové uvádí Rostlinolékařský portál. Důležité je, aby byly šetrné ke včelám a dalšímu užitečného hmyzu.
Drobná asi 1 mm velká tmavá třásněnka i její světle zbarvené larvičky sáním silně poškozují listy, vzrostné vrcholy, květy i drobné plůdky. Na rostlinách způsobuje silné deformace a změnu barvy posátých částí, květy a mladé plůdky opadávají. Dospělci i nymfy žijí skrytě a na rostlinách se relativně rychle pohybují. Velmi obtížně se na rostlinách zjišťují. Zejména na malých rostlinách paprik mohou způsobit třásněnky silné deformace vzrostných vrcholů. Škody však způsobují na všech druzích plodové zeleniny.
Larva třásněnky na listě ve velkém zvětšení; foto J. Kazda
Třásněnky je možno opět zjišťovat pomocí bílé nebo světle modré lepové desky, ale účinek je mnohem slabší než při odchytu molic. Rovněž biologická ochrana pomocí dravých roztočů je sice možná, ale méně účinná. Přípravky proti třásněnkám uvádějí stránky Rostlinolékařského portálu.
Tato asi 2 mm velká žlutavá až zelená mšice poškozuje sáním zejména papriky, na okurkách a rajčatech prakticky přímo neškodí, ale může přenášet virové choroby. Vývoj této mšice může probíhat celý rok ve vytápěných krytých prostorách nebo migruje ve vegetačním období z venkovního prostředí.
Na rostlinách vytvářejí dospělci i nymfy obvykle menší kolonie. Sají na spodní straně listů a vegetačním vrcholu. Listy se svinují a žloutnou. Hojnost medovice, kterou mšice vylučují, vyvolá růst černí.
Mšice broskvoňová; foto Shutterstock
V krytých prostorách probíhá rovněž celý vývoj drobné, zelené mšice bavlníkové. Saje na spodní straně listů na mnoha druzích rostlin, škody sáním způsobuje zvláště na okurkách, melounech a tykvích.
Mšice bavlníková na listu okurky; foto Shutterstock
V polních podmínkách patrně největší problémy způsobují při vzcházení semen okurek nebo tykví larvy květilky všežravé. Larvy této mouchy se v půdě vžírají do klíčících semen. Rostliny nevzcházejí nebo vzcházející rostliny mají v děložních lístcích četné tmavé chodbičky a poškozený vegetační vrchol. Rostliny jsou opožděné v růstu, často hynou.
Květilka všežravá na myceliu stromu. Larvy této mouchy poškozují semena v půdě. Foto Shutterstock
Ochranou je zakrytí vysetých semen netkanou bílou textilií bezprostředně po výsevu nebo setí insekticidně mořeného osiva.
Rajčata jsou ve venkovních podmínkách někdy poškozována hrubým žírem listů dospělci a hlavně larvami mandelinky bramborové. V podmínkách drobných pěstitelů je nejlépe doporučit sběr dospělců a larev a jejich následné mechanické zničení.
V nejteplejších oblastech se na venkovních rostlinách mnoha druhů plodové zeleniny stále častěji objevují velmi škodlivé housenky černopásky bavlníkové. Larvy této teplomilné můry poškozují žírem zejména plody nebo květy. Možnosti ochrany.
Za příhodných podmínek se může molice vlaštovičníková objevit na veškeré brukvovité zelenině. Kdysi způsobovala škody jen výjimečně.
Rajče, okurky nakládačky a salátové, paprika, tykev nebo lilek patří do skupiny oblíbené teplomilné plodové zeleniny.
Významnějším škůdcem všech druhů celeru je moucha vrtule celerová (Philophyla heraclei). Dospělci této 5–6 mm velké mouchy se objevují začátkem května. Rostliny nepoškozují, ale jejich larvy ano.
Někteří predátoři jsou schopni zkonzumovat i poměrně úctyhodné počty škůdců. Například dravá slunéčka takto likvidují denně až desítky mšic.
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.
Na molice je nejlepsi vermidzus, ktery vyteka jako prebytecna tekutina z vermikomposteru. Je to vyborne eko hnojivo a jako vedlejsi efekt je, ze rostlina nechutna molicim. Redi se 1:10 s vodou a lije ke korenum. Funguje 100%. Nez jsem zacal pouzivat, mel jsem s molicemi obrovske problemy, nyni zadny problem.