Navštivte Vrchnostenskou zahradu pod hradem Pernštejn. Historická zahrada nabízí barokní prvky, ovocné stromy i vodní kaskády a další.
Pod hradem Pernštejn se ukrývá zahrada, která spojuje barokní kompozici s romantickou krajinářskou tvorbou 19. století. Po citlivé obnově se do ní vrátily ovocné stromy, vodní prvky, historické stavby i atmosféra dávných časů. Vydejte se na prázdninový výlet do zahrady, která stojí za návštěvu.
Probuzená krása hradu Pernštějn
Pod mohutným hradem Pernštejn se rozkládá zahrada, která má za sebou pozoruhodný příběh. Spojuje barokní zahradní kompozici s anglo-čínským krajinářským stylem 19. století a najdeme v ní historické stavby, vodní prvky, ovocné stromy i romantická zákoutí. Její obnova vrátila místu krásu, kterou po desetiletích zarůstání téměř zakryla příroda.
Vstup z hradu na nejvyšší terasu
Ovocný sad, takzvaná štěpnice, se pod Pernštejnem nacházel už ve středověku. Okrasná zahrada v barokním stylu vznikla později, po roce 1710, zásluhou rytíře Františka Stockhammera. Výraznou proměnou prošla na počátku 19. století za barona Ignáce Schröffela z Mannsberku. Tehdy získala podobu krajinářské zahrady inspirované tehdy módním anglo-čínským stylem. V zahradě se objevily exotické rostliny, romantické stavby, vodní prvky a pohledové osy, které propojovaly jednotlivé části areálu. Pěstovaly se zde citrusy, datlovníky, olivovníky, fíkovníky, aloe, vavříny, myrty, cypřiše, oleandry, granátovníky nebo mučenky. Ve sklenících rostly také například kolokázie či ananasovníky. Vedle exotických rostlin však zahrada nabízela také množství ovocných druhů – švestky, renklódy, hrušně, jabloně, broskvoně, angrešt a třešně.
Po druhé světové válce a znárodnění však zahrada postupně ztratila svou původní podobu. Přestala být udržována a zarostla náletovými dřevinami. Její obnova proto znamenala mnohem víc než jen nové výsadby. Bylo potřeba znovu odhalit původní kompozici, obnovit cesty, vodní systém i jednotlivé historické prvky a zároveň najít způsob, jak zahradu citlivě propojit s okolní krajinou. Na obnově se podílel také krajinářský architekt doc. Přemysl Krejčiřík.
Anglo-čínský styl vycházel z obdivu k anglickým krajinářským parkům a zároveň z tehdejší fascinace exotikou a čínskou kulturou. Vzdělaní šlechtici chtěli prostřednictvím svých zahrad ukázat rozhled a zájem o svět za hranicemi Evropy. Inspiraci hledali také v dobových časopisech a obrazových publikacích, například v Ideen-Magazinu, který přinášel návrhy a trendy z architektury i zahradního umění. Pernštejn tak není jen zahradou plnou zeleně. Je promyšleným příběhem, ve kterém jednotlivé stavby, cesty, výhledy a vodní prvky vytvářejí jeden celek.
Velký bazén
Jednou z nejzajímavějších součástí obnovené zahrady jsou hrušně. V historických pramenech se objevují zmínky přibližně o 200 hrušních, což vyvolávalo otázku, proč jich zde bylo tolik. Vysvětlení se našlo v evropské zahradnické tradici. Hrušky byly kdysi považovány za vzácné a téměř „božské“ ovoce. V královských zahradách se jejich pěstování věnovala mimořádná pozornost. Na Pernštejně proto najdeme hrušně v několika pěstebních tvarech. Vysokokmeny lemují hlavní cesty, další stromy jsou vedeny jako palmety a špalíry. Tvarované hrušně zároveň vytvářejí živý plot kolem bývalé kuchyňské zahrady. Při obnově se zahradníci inspirovali také francouzskou tradicí. Významným zdrojem inspirace byla například královská kuchyňská zahrada Le Potager du Roi u Versailles, která po staletí zásobovala královský dvůr ovocem a zeleninou.
Jedním z hlavních kompozičních bodů zahrady je Čínský pavilon. Zahradní prostor kolem něj doplňují další drobné stavby a prvky, které vytvářejí promyšlenou soustavu pohledů. Na Čínský pavilon navazují pohledové osy směrem k Čínskému paraplíčku, egyptskému obelisku a kenotafu. Na nejvyšším místě zahrady stojí socha boha Apollóna. V jiné části zahrady návštěvníci najdou terasy, vyhlídku, růžový kopec, kašnu, Turecké lázně a velký bazén s vodní kaskádou. Nechybí ani umělý potok, jezírko a romantické můstky.
Velký bazén
Na svazích zahrady převládají domácí dřeviny, například buky, lípy, javory a tisy. U jednotlivých staveb dostaly prostor také zajímavější druhy keřů a ovocných dřevin. Meruňky a broskvoně byly vedeny na kamenných zdech jako tvarované stromy. Kameny se během dne zahřívají a pomáhají tak s dozráváním plodů. Výsadby jsou přizpůsobené také různým částem zahrady. Na upravených terasách a parteru najdeme nízce střižený trávník, zatímco na svazích se uplatňuje luční trávník s ostrůvky keřů. Strmé části pomáhá zpevňovat barvínek. Staré jabloně, které se dochovaly z původního sadu, najdeme především v orientální části zahrady. Právě ony dodávají tomuto místu atmosféru starobylosti.
Poustevna
Při obnově bylo nutné řešit také celý vodní systém. V minulosti byla voda vedena až k hradu a zahradou protékal potok napájený z nedalekého mlýna. Dnes vodní systém propojuje jednotlivé části zahrady. Voda slouží k zavlažování a zároveň napájí fontány, bazén, umělý potok i orientální jezírko. Právě voda výrazně přispívá k atmosféře zahrady. Pohled na kaskádu, hladinu jezírka nebo drobný potok působí v kontrastu s mohutnými kamennými stěnami hradu překvapivě klidně.
Vrchnostenská zahrada pod Pernštejnem je krásným příkladem toho, jak může obnova historické zahrady vrátit život celému místu. Návštěvník zde neuvidí jen pečlivě udržované záhony a stromy, ale především promyšlenou kompozici, která propojuje historii, zahradní umění, architekturu a okolní krajinu.
A právě proto stojí za to při návštěvě hradu Pernštejn nezůstat jen u jeho kamenných hradeb. Sejděte také do zahrady pod hradem – čeká tam na vás úplně jiný Pernštejn.
Foto autor a NPÚ
Navštivte botanickou zahradu v Orotavě na Tenerife. Objevte tisíce druhů tropických rostlin, vzácné kanárské endemity, orchideje i fíkovníky.
Minieuroland v Kladsku nabízí rozkvetlé záhony, miniatury slavných staveb i zábavu pro děti. Ideální tip na prázdninový výlet do Polska.
Opory potřebují nejrůznější rostliny v přírodní, okrasné i zeleninové zahradě. Konstrukčním materiálem může být kov, povrchově upravené dřevo , ale například i pruty vrby nebo svídy.
Jiřinky nás těší přibývajícími květy. Většina odrůd se hodí k řezu, a tak plníme vázy své i přátel. Květiny však potřebují ochranu. Někdy pomůže deštník.
Na letní řez meruněk a broskvoní si najdeme čas od června do srpna. Pozdější termín řezu může snížit odolnost ovocného stromu vůči mrazu. Účelem letního řezu je odstranit příliš hustý obrost hlavních větví, nevhodně rostoucí výhony, větve poškozené mechanicky, chorobami či škůdci.
