Mulčováním chráníme půdu a život v ní: žížaly, bakterie, houby…
5. 6. 2021V půdě koření rostliny a žijí v ní různé organismy, které pomáhají rozkládat zbytky rostlin i živočichů na humus. Čím více organické hmoty je v půdě, tím je zemina úrodnější.
Mulčovací kůra, štěpka, kamínek nebo geotextilie? Kdy který materiál použít? Podívejte se na výhody jednotlivých způsobů zakrytí půdy.
Mulčování záhonů už dávno není jen otázkou vzhledu. Správně zvolený materiál pomáhá omezit plevel, udržet vláhu v půdě a usnadnit péči o zahradu. Každý způsob má své výhody i nevýhody a ne vždy platí, že existuje jediné správné řešení.
Pokrýt, nebo chcete-li schovat povrch půdy na trvalkovém záhonu či na místě, kde nechceme nic vysazovat, lze několika způsoby. Někteří zahrádkáři uznávají pouze organické materiály a mulčovací textilie nebo fólie zásadně odmítají. Opravdu jsou ale vždy špatnou volbou? Často se říká, že se pod nimi půda utužuje. To ale platí především tehdy, když po záhonech pravidelně chodíme. Pokud si vytvoříme stálé cestičky a budeme se jich držet, bude půda zhutněná pouze pod nimi. Další námitkou bývá, že pod textilií už nelze půdu kypřit. Jenže stejně tak ji většinou nekypříme ani pod vrstvou mulčovací kůry nebo štěpky. Za skutečnou nevýhodu lze považovat hlavně použití nepropustné fólie. Voda se přes ni nevsakuje do půdy, ale stéká k otvorům kolem vysazených rostlin, kde může při silnějších deštích způsobit místní přemokření. Naopak tkané i netkané geotextilie vodu propouštějí a zároveň výrazně zpomalují její odpařování.
Možností, jak upravit povrch záhonu, je dnes opravdu mnoho. Použít lze klasickou mulčovací kůru, dřevní štěpku, kačírek, různé druhy okrasného kamene nebo jejich vzájemné kombinace. Zajímavě působí i různé velikosti drcené kůry (pinie, obyčejná borovice, směsi smrkové a borové kůry v různé velikosti nadrcených kousků), nebo barevná štěpka, kterou lze sladit s výsadbou. Pokud zvolíme barevný materiál, vyplatí se pod něj položit geotextilii nebo jinou vhodnou podkladovou vrstvu. Ta zabrání kontaktu se zeminou a barevný mulč si déle zachová svůj vzhled.
Každý, kdo používá mulčovací kůru, dobře zná jednoho neúnavného pomocníka – kosa. Vlhká vrstva kůry přitahuje žížaly, larvy i dospělý hmyz, který podobná stanoviště obývá. Zejména kosové ji s velkou oblibou rozhrabávají při hledání potravy. Pokud je však pod mulčem geotextilie, narazí na překážku. A protože mají dobrou paměť, většinou se na stejné místo už nevracejí. Rozhrabaný záhon tak nebude po každém dešti nebo zalévání pravidlem.
Na svažitých pozemcích má zakrytí půdy ještě jeden důležitý význam – chrání ji před vodní erozí. Pomoci mohou pásy hrubšího kameniva vedené po vrstevnici nebo výsadby rychle rostoucích půdopokryvných rostlin. Osvědčují se například plazivé skalníky, pámelníky, barvínek, vrbina penízková, některé růže nebo řebříčky. To je realizovatelné tam, kde nebudou rostliny trpět přísuškem nebo o ně bude postaráno. Tam, kde se rostlinám příliš nedaří, lze využít ekologické jutové nebo kokosové protierozní sítě. Do této hrubé struktury můžeme vsypat (podle toho jestli jde jen o účel zamezit erozi nebo má místo nějaký estetický význam) i organický mulč – kůry, dřevní štěpku. Tento materiál se lépe chytá v textiliích s menším okem.
Pohled na okrasné záhony se za poslední desetiletí změnil. Naše babičky byly na zahradě téměř každý den. Dnes na chalupu nebo zahradu často přijíždíme jen o víkendech. I proto hledáme řešení, která sníží nároky na údržbu. Mulč omezuje růst plevelů, pomáhá déle udržet vláhu po dešti nebo zálivce a zároveň dotváří vzhled celé výsadby. Někdy vytváří kontrast s rostlinami, jindy s nimi barevně ladí. A možností je opravdu mnoho – od zelených listů přes žluté, červené a purpurové až po panašované kultivary, které mohou s vybraným mulčem vytvořit velmi zajímavou kompozici.
Foto autor a Shutterstock
V červenci a srpnu přesazujeme a sázíme podzimní šafrány (Crocus), ocúny (Colchicum), bramboříky (Cyclamen) a liliochvostce (Eremurus).