Pražská bonsajistická společnost sdružuje milovníky bonsají, pořádá výstavy a představuje umění miniaturních stromů široké veřejnosti.
Pěstování bonsají není jen zahradnickou disciplínou. Je to umění, které spojuje trpělivost, cit pro přírodu a dlouhodobou péči. Už od roku 1988 se tomuto krásnému oboru věnují členové Pražské bonsajistické společnosti, Specializované základní organizace Českého zahrádkářského svazu. Sdružují milovníky bonsají, bonsajové keramiky i japonských a čínských zahrad a své zkušenosti ochotně předávají dalším zájemcům.
„Pražská bonsajistická společnost je skupina lidí, kteří se – jak název napovídá – zabývají bonsajemi. Rozvíjíme tuto činnost a snažíme se ji přinášet do veřejného prostoru a seznamovat s touto disciplínou ostatní lidi, kteří v ní třeba nejsou tak kovaní,“ říká Jiří Ceé z Pražské bonsajistické společnosti.
Pražská bonsajistická společnost byla založena 8. srpna 1988. U jejího vzniku stáli manželé Hrdličkovi, Petr Herynek a další nadšenci, které spojovala fascinace miniaturními stromy a snaha rozvíjet bonsajové umění v České republice. Dodnes organizace vytváří prostor pro setkávání lidí se stejnou vášní. Svým členům nabízí přednášky a instruktáže o pěstování bonsají, pořádá odborné zájezdy, návštěvy výstav i exkurze do zahrad zkušených pěstitelů.
Pražská bonsajistická společnost informuje: Přijďte se podívat na výstavu: Ve dnech 24.–30. 8. 2026 vás zveme na naši klubovou výstavu do Horního skleníku Botanické zahrady PřF UK na Albertově.
Největší akcí spolku jsou každoroční výstavy pořádané na přelomu srpna a září. Návštěvníci na nich mohou obdivovat desítky bonsají různých druhů, velikostí i stylů. Každý výpěstek výsledkem dlouholeté práce svého pěstitele a ukazuje, jak lze v malé misce zachytit krásu i sílu vzrostlého stromu ve volné přírodě. Právě mimořádná druhová pestrost patří k největším lákadlům výstav. Vedle tradičních jehličnanů zde nechybějí ani listnaté dřeviny nebo méně obvyklé druhy, které dokazují, že bonsajové umění nabízí téměř neomezené možnosti.
V posledních letech společnost rozvíjí také spolupráci s Česko-japonskou společností. Díky ní se její členové pravidelně účastní akcí věnovaných japonské kultuře a tradicím. S bonsajemi se tak mohou návštěvníci setkat například během Japonského dne v Průhonicích, který se koná každoročně první zářijový víkend. Právě zde bonsaje přirozeně doplňují atmosféru japonské kultury a zároveň přibližují toto umění široké veřejnosti.
Zaujal vás svět bonsají? Přidejte se k nám! „Pokud by měl někdo zájem se k nám připojit, tak naše dveře i srdce jsou otevřené,“ vzkazuje Jiří Ceé z Pražské bonsajistické společnosti. Ať už s pěstováním teprve začínáte, nebo hledáte partu stejně zapálených nadšenců, rádi vás přivítáme mezi sebou.
Jedním z hlavních cílů Pražské bonsajistické společnosti je předávat zkušenosti dalším zájemcům. Ať už jste úplný začátečník, nebo už máte první bonsaj doma, mezi členy najdete ochotné rádce i inspiraci pro další pěstování. Bonsaje učí trpělivosti, pokoře i vnímání detailů. Každý strom je originál a jeho tvar vzniká postupně během mnoha let. Právě tato cesta dělá z bonsají víc než jen zahradnický obor – stávají se celoživotním koníčkem i uměním.
Pro více informací o činnosti i členství v Pražské bonsajistické společnosti nás kontaktujte: E-mail: prazska.bonsajisticka.spolecnost@centrum.cz, Tel.: 605 240 500
Seriál „Když vášeň potká odbornost“ představuje Specializované základní organizace Českého zahrádkářského svazu – spolky sdružující odborníky i nadšené amatéry, kteří uchovávají cenné pěstitelské zkušenosti a otevírají své dveře všem zájemcům o zahradničení.
Fotoarchiv Pražská bonsajistická společnost
Tento muškát na první pohled neoslní barevnou přemírou květů jako jiné druhy muškátů, za to o dost lépe vydrží nepříznivé podmínky.
Listnaté čarověníky jsou poměrně vzácné, a tak pěstitel se zájmem o miniaturní dřeviny bude nejspíš hledat jiné možnosti, jak si listnáče do nádob pořídit.
Zástupci rodu Crassula nečtou módní časopisy, a tak nevědí, že jejich české pojmenování zní dosti hanlivě. Jejich tloušťka má však docela zřejmý účel.
Václav Kefurt se v padesátých letech minulého století vyučil v zahradnictví Pražského hradu a pracoval v něm až do důchodu.
V červenci a srpnu přesazujeme a sázíme podzimní šafrány (Crocus), ocúny (Colchicum), bramboříky (Cyclamen) a liliochvostce (Eremurus).
