Jak v létě pečovat o trvalky, aby kvetly a prospívaly?
14. 8. 2025Co dělat pro to, aby trvalky kvetly a dobře prospívaly i během léta? Zásadní je vybrat do výsadeb druhy a odrůdy, které pokvetou v létě.
Znáte tyto trvalky, které dobře snášejí sucho? Koniklece, šalvěje, mateřídoušky i hvězdnice ozdobí zahradu a prospívají opylovačům.
Delší období bez srážek jsou v našich podmínkách stále častější. Proto roste zájem o rostliny, které dobře snášejí sucho a zároveň zůstávají atraktivní po většinu sezony. Inspiraci přitom nemusíme hledat v zahraničí. Česká příroda nabízí řadu druhů, které se přirozeně přizpůsobily slunným a suchým stanovištím a velmi dobře prospívají i v našich zahradách.
Mnoho zajímavých druhů roste na stepních lokalitách Českého krasu, Českého středohoří nebo jižní Moravy, například na Pálavě, u Pouzdřan či na Dunajovických kopcích. Řada z nich je vzácná, chráněná nebo roste v chráněných územích, proto je nelze z přírody vykopávat ani přenášet. Naštěstí většinu těchto rostlin nabízejí zahradnictví, trvalkové školky i specializovaní pěstitelé botanických druhů.
Mezi nejznámější a nejatraktivnější rostliny českých a moravských stepí patří koniklece (Pulsatilla). V přírodě se můžeme setkat například s koniklecem otevřeným (P. patens), koniklecem lučním českým (P. pratensis subsp. bohemica) nebo koniklecem velkokvětým (P. grandis). Kvetou velmi brzy na jaře, často už koncem března nebo začátkem dubna. Na zahradách pěstitelé nejčastěji vysazují odrůdy koniklece obecného (Pulsatilla vulgaris). Vyhovuje jim slunné stanoviště, propustná a živná půda. Nesnášejí časté přesazování ani dělení trsů. Pokud mají vhodné podmínky, samy se vysemeňují. Lze je také množit výsevem čerstvě sklizených semen.
Stejné podmínky prospívají i hlaváčku jarnímu (Adonis vernalis), který patří mezi oblíbené časně kvetoucí trvalky. Ve stejné době rozkvétá také kosatec nízký (Iris pumila), jehož mimořádnou pestrost lze obdivovat například na Pálavě. Botanický druh se však pěstuje poměrně obtížně, protože jeho oddenky na nevhodném stanovišti snadno zahnívají. Dobrou náhradou jsou nízké zahradní kosatce ze skupiny Iris barbata nana.
Brzy na jaře vykvétá také mochna písečná (Potentilla incana, syn. P. arenaria) a sasanka lesní (Anemone sylvestris). Přestože její název napovídá opak, neroste v lesích, ale především na stepích a ve světlých křovinách. V zahradách patří mezi nenáročné a oblíbené trvalky.
Začátkem dubna rozkvétá pryšec mnohobarvý (Euphorbia polychroma, dnes E. epithymoides). Jeho květenství i mladé listy září zelenožlutou barvou. Oblíbená je také odrůda ´Bonfire´ s červeně zbarvenými listy.
Ve druhé polovině května přichází na řadu jedna z nejmohutnějších stepních trvalek – třemdava bílá (Dictamnus albus). Starší rostliny dorůstají až jednoho metru a vytvářejí mohutné trsy s množstvím květních stonků. Světle růžové květy zdobí výrazná tmavší žilnatina. Třemdava se nejčastěji množí výsevem. Dělení starších trsů sice možné je, ale rostliny ho špatně snášejí. Navíc jde o pomalu rostoucí druh, který vytváří bohatší květenství až po několika letech. Je třeba počítat také s tím, že silice obsažené v rostlině mohou za slunečných dnů vyvolat alergické kožní reakce, svědění nebo vznik puchýřů.
Na přelomu května a června začínají kvést šalvěje. Nejvýznamnějším domácím druhem je šalvěj hajní (Salvia nemorosa), která patří mezi nejspolehlivější zahradní trvalky. Sortiment odrůd zahrnuje desítky kultivarů s květy od bílé přes růžovou až po tmavě fialovou barvu. Výrazně se liší také výškou – nejnižší dorůstají přibližně 15 cm, zatímco vysoké odrůdy, například ´Amethyst´, přesahují jeden metr. Velkou předností šalvěje hajní je schopnost opakovaně vykvést po letním sestřihu. K dalším domácím druhům patří šalvěj luční (Salvia pratensis) a šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), která se považuje za historicky zdomácnělou léčivou rostlinu. Všechny šalvěje dobře snášejí sucho a lákají včely i další opylovače.
V červnu rozkvétá také kakost krvavý (Geranium sanguineum), který se snadno pěstuje a na stanovišti vydrží mnoho let. K dispozici je řada zahradních odrůd. Méně známými, ale velmi hodnotnými trvalkami jsou oman mečolistý (Inula ensifolia) s velkými žlutými květy a bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum). Ta vytváří bohatě větvená květenství s desítkami až stovkami bílých květů. Neprávem opomíjený zůstává také len chlupatý (Linum hirsutum), který vytváří bohatě olistěné lodyhy zakončené velkými světle modrofialovými květy.
Na začátku léta rozkvétají také mateřídoušky (Thymus), například Thymus pulegioides, T. praecox nebo T. serpyllum. Vytvářejí husté porosty, které během kvetení doslova přitahují množství včel a dalšího hmyzu. Mateřídoušky se snadno množí dělením, řízkováním i výsevem.

Mateřídouška (Thymus cf. pulegioides) jako součást krátkostébelých trávníků v rezervaci Kamenárka, Štramberk
Ve druhé polovině léta kvete česnek šerý neboli česnek chlumní (Allium senescens subsp. montanum). Jeho světle růžová květenství jsou stejně jako u odrůd ´Millenium´ nebo ´Summer Beauty´ velmi atraktivní pro opylující hmyz.
Na konci léta rozkvétají dvě domácí stepní hvězdnice. Hvězdnice chlumní (Aster amellus) patří mezi oblíbené zahradní trvalky a nabízí řadu odrůd v odstínech růžové a modrofialové. Méně známá hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris, syn. Galatella linosyris) zaujme neobvykle jasně žlutými květy, kterým chybějí typické jazykovité kvítky.
Většina zmíněných druhů má podobné nároky na pěstování. Nejlépe prospívají na plném slunci v propustné, lehčí, ale dostatečně živné půdě s příměsí písku nebo drobného štěrku. Výborně rostou také na záhonech mulčovaných štěrkem či kamennou drtí. yto trvalky obvykle bez problémů přečkají i několik týdnů bez deště. Pokud záhon pokrývá štěrkový mulč, často se obejdou i bez pravidelné zálivky.
Výčet domácích suchomilných trvalek zdaleka není úplný. Do zahrad se hodí také řada okrasných trav, například kavyly (Stipa pennata a další), které vynikají jemnými květenstvími. Zajímavou volbou jsou také nízké trvalky a skalničky, například písečnice velkokvětá (Arenaria grandiflora).
Domácí flóra nabízí dostatek krásných a odolných rostlin. Pro dlouhodobě atraktivní zahradu proto není nutné spoléhat pouze na exotické nebo nepůvodní druhy.
Foto autor
Pro pěstitele ovoce je červenec měsícem sklizně meruněk, raných broskví, drobného ovoce, nejranějších jablek i hrušek.