Léto je ideální dobou pro kontrolu korun ovocných stromů. Právě nyní se na nich často objevují takzvané vlky – silné vzpřímené výhony.
Nové vlky na ovocných stromech odstraňujeme už při délce kolem 20 cm. Vlky zbytečně zahušťují korunu a strom připravují o energii. Pokud je odstraníme ve správný čas a správným způsobem, ušetříme si práci v dalších letech a podpoříme zdravý růst i plodnost stromu.
Vlky jsou silné, rychle rostoucí výhony, které vyrůstají nejčastěji po výraznějším řezu nebo zmlazení stromu. Strom se jejich pomocí snaží nahradit část koruny, o kterou přišel. Často se objevují také po roce s malou násadou plodů nebo po poškození mrazem, kdy strom nespotřebuje tolik energie na tvorbu úrody a investuje ji do růstu nových výhonů. V podstatě tlak mízy z kořenů, která nenašla jiný cíl, probouzí spící očka v kůře víceletých větví.
Nejúčinnější je zasáhnout ve chvíli, kdy mají vlky přibližně 20 centimetrů délky. V této fázi jsou ještě měkké a snadno se odstraňují. Pokud zásah odložíme až na zimu, problém se často vrátí. Na bázi ponechaných výhonů totiž zůstávají pupeny, ze kterých na jaře vyrůstají další vlky.
Ráj pro vlky; foto I. Dvořák
Mladé vlky odstraníme během několika vteřin, zatímco silné zdřevnatělé výhony budeme později pracně řezat. Včasný zásah je šetrnější ke stromu a dlouhodobě přináší lepší výsledky než zimní odstraňování přerostlých výhonů.
Mnoho zahrádkářů sahá po nůžkách, ale právě to není nejlepší řešení. Mladé vlky jednoduše uchopíme a vytrhneme směrem do strany, dolů, a to tak, aby se odstranily celé i s místem nasazení. Když výhon pouze ulomíme nebo odstřihneme, na jeho bázi zůstávají pupeny, které mohou znovu obrazit. K vytržení obvykle postačí ruka, případně pracovní rukavice. V místě po vytrženém výhonu zůstane malý důlek, který se rychle zahojí a zaroste. Velkou výhodou je, že na tomto místě už většinou nové vlky nevyrůstají.
Vylamování vlků z kmene hrušně; foto J. Sus
Tento zásah se vyplatí provést především u stromů:
Vlky se mohou objevit u všech běžně pěstovaných ovocných druhů, například u jabloní, hrušní, slivoní, třešní nebo meruněk.
U mladých stromků postupujeme opatrně; foto I. Dvořák
Největší význam má odstraňování vlků u stromů v plné plodnosti a u starších stromů po zmlazovacím řezu. Právě zde pomáhá udržet korunu prosvětlenou a usměrňuje energii stromu do tvorby plodů místo zbytečného růstu. U mladých stromků, které teprve vytvářejí základ koruny, postupujeme opatrně. Prakticky na slovo vlk zapomeňme. Některé nové výhony, které se zdají být vlky, mohou být po ohnutí nebo jen částečném zkrácení, pro budoucí tvar stromu naopak užitečné. U bujných výhonů, které narůstají u mladých stromků můžeme použít Šittův řez.
Snad nejčastější chyba řezu dospělých ovocných stromů spočívá v tom, že pěstitel každý rok sestřihne jednoleté výhony na tři očka – na ježka.
Někdy je za tím nedostatek času, jindy nejasné povědomí o tom, k čemu slouží řez ovocných stromů, které termíny se hodí pro jabloně a kdy řezat jiné druhy.
Letní řez peckovin je součástí výchovného řezu. Hodí se však i jako doplněk k udržovacímu řezu starších stromů. Podpoří plodnost, omezí růst.
V červnu je čas na doplňkový řez růžových keřů. Odstraníme plané výhony, vlky, které poznáme podle odlišné barvy a tvaru listů a ostnů.
Pro pěstitele ovoce je červenec měsícem sklizně meruněk, raných broskví, drobného ovoce, nejranějších jablek i hrušek.
