Ajbiš (ibišek) – fejeton Václava Větvičky o rostlině mnoha jmen
16. 11. 2025Fejeton Václava Větvičky o ibišku neboli ajbiši – rostlině s bohatou historií, mnoha druhy a překvapivými příběhy.
Botanik Václav Větvička se zamýšlí nad původem názvu měsíce června. Souvisí s červenou barvou, červy nebo larvami v třešních?
Léta, půl života, možná ještě déle jsem byl přesvědčen, že červen souvisí s barvou, s červenými květy – ale třeba i s červenajícími třešněmi, těmi ranými, nebo opožděnými májovkami. Májovkami z rodu Prunus, ergo Prunus avium, šlechtěnými, nikoliv s romány Karla Maye. A že následující měsíc je pojmenován jako nový červen nebo malý červen podle vzoru Týn – Týnec, hrad – Hradec, Kácov – Kácovec. Že to náš jazyk umí tak úžasně, že vyjádří koncovkou i kvalitu nebo novou realitu.
Možná čeština něco odkoukala z latiny či řečtiny, které mají podobné možnosti v koncovkách, například „opsis“. Ta znamená v podstatě vzhled nebo podobu. Třeba Thuja a Thujopsis nebo Cardamine a Cardaminopsis. Thujopsis se podobá túji, rodu Thuja. Jenže čeština to moc nedodržela právě v případě túje, tedy zeravu. Očekávalo by se, že Thujopsis bude k zeravu připodobněn jako zeravec. Jenže ne. My botanici a kytkožrouti jsme vymysleli, že Thujopsis bude po našem zeravinec. Vloudily se tam hlásky i a n. Očekávaný zervec byl totiž odvozen od zeravu v době, kdy se tzv. zerav východní, dnes zeravec východní, oddělil od rodu Thuja nejdříve do rodu Biota a dnes Platycladus. Čeština tedy latinu nesledovala. Předpokládám, že citovaným jehličnanům je to úplně jedno. Takový hezký měsíc, můj možná nejmilejší, a já ho poskvrním jazykolamy a koncovkami.
Jak to tedy s výkladem jména měsíce června je, když to není od barvy? Někdo mě poučil, že souvisí s červy. Tak jako duben patří dubům, měl by červen patřit červům. To by ovšem bylo v pořádku, kdybychom měli na paměti červy jako takové. Správně pochopeno by měl být červen měsícem žížal, ploštěnek, motolic, tasemnic, hlístů, háďátek či pijavek. To všechno jsou červi z někdejšího kmene Vermes, početné a velmi nejednotné skupiny bezobratlých. Jenže že by se červen zhlédl právě v těchto červech, tomu moc nevěřím. S výjimkou dešťovek alias žížal se to přece v červnu červy nijak zvlášť nehemží.
Ke slovu tedy přicházejí červi nepraví, div jsem neřekl červci. S výše zmíněnými třešněmi májovkami nastupuje takzvaná červivost ovoce. Dobře víte, jak chutná, když se zakousnete do červivého jablka. V případě májovek, ale i mnoha dalších třešní až po letní chrupky, je to jako na běžícím pásu. Jenže takové označení není správné. Třešně ani jablka totiž nejsou červavá, ale larvivá. Tak by to mělo znít správně.
Hned mě napadá vrtule třešňová. Taková vrtule není odvozená od letecké vrtule ani lodního šroubu, ale stejně jako ony souvisí se slovesem vrtati. O vrtuli třešňové se píše, že jde o nejhoršího škůdce třešní vůbec. Konec května a celý červen jsou skutečně jejím měsícem. Dospělci vyletují, páří se a oplodněné samičky kladou vajíčka do třešní, pro mne nepochopitelně ještě tvrdých a zelených. Jsou přitom velmi obezřetné. Vědí, že se někdy děti dokážou poprat o hračku, neřku-li o nějakou dobrotu. A tak prozíravě kladou na každou vyvíjející se třešni jedno vajíčko. Samozřejmě nepohrdnou ani třešněmi červenajícími a měknoucími. Larvičkám se v nich bude lépe hodovat.
Larvičky jsou šikovné od malička, spíš od vajíčka. Bezprostředně po vylíhnutí si vyvrtají chodbičku do středu plodu, někdy až k pecce, a živí se dužnatým oplodím. Existují záznamy o úplném napadení všech plodů na jediném stromě. Tak aktivní vrtule dokážou být. Červen je také měsícem zvýšené aktivity vrtule celerové. Ta se ovšem nepouští do bulvy, ale do listů. Vyvrtává v nich dutinky označované jako podkopěnky. Co chvíli stihne během srpna dokonce druhou generaci, což vrtule třešňová nestihne. Leda že by nejprve vzala za vděk májovkami a potom nějakou pozdní odrůdou.
O některých lidech se říká, že mívají mouchy. Mouchy ovšem mohou mít i třešně. A pak je s třešinkami zle, protože larvy vrtule třešňové i dalších druhů jsou vlastně mouchy, tedy dvoukřídlý hmyz. Kdybych to domyslel do důsledků, mohl by se měsíc červen možná jmenovat také larven.
Foto Shutterstock
Ovocné stromy obtěžkané obzvláště bohatou úrodou zavlažujeme i v červnu, aby mohly své plody uživit. V období sucha jim přidáme do závlahové vody vícesložkové hnojivo.
Jakápak Větvička! Košatý strom! Úctyhodný akční rádius, moudrost i humor. Díky, pane profesore.