Jaké druhy herbicidů existují a kdy je použít? Vysvětlujeme rozdíl mezi selektivními a neselektivními herbicidy, graminicidy aj.
V dřívějších dobách měli pěstitelé, tedy i zahrádkáři, k herbicidům mnohem kladnější vztah. Nebyl internet, a tudíž nebyly dostupné různé verze informací, mezi kterými si dnes můžeme vybírat. Pryč je doba, kdy byli prodejci přípravků s obsahem glyfosátu ochotni se jich před zákazníky i napít. Pryč je také éra Travexu, Zeazinu a dalších razantních přípravků.
V posledních letech se herbicidy v zahradách přesunuly hlavně ze záhonů na cestičky a do trávníků. Na záhonech se používají spíše proti vytrvalým a úporným plevelům, jako jsou svlačce, kopřivy nebo bršlice. Ne plošně, ale bodově, na konkrétní rostliny.
Svlačec a jednoleté plevele 10 dnů po aplikaci glyfosátu
Plevele, respektive rostliny obecně, můžeme rozdělit na dvouděložné a jednoděložné. Proti dvouděložným působí selektivní i neselektivní herbicidy. Proti jednoděložným rostlinám používáme neselektivní herbicidy nebo speciální přípravky označované jako graminicidy.
Neselektivní herbicidy působí proti veškeré zeleni. Selektivní přípravky jsou naopak zaměřené jen na určité skupiny rostlin. Z pohledu trávníkářů likvidují dvouděložné plevele v trávníku, případně trávy v porostech dvouděložných rostlin.
Dvouděložné vytrvalé plevele v trávníku jsou řešitelná věc
Selektivní přípravky určené do trávníků působí přes listovou plochu plevelů. Čím větší je listová plocha, tím bývá účinek lepší. Proto je aplikujeme na neposekaný porost, kde mají plevele dostatek listů. Podle použité účinné látky se efekt projeví během několika hodin nebo až po několika dnech. Někdy pcháče, kopřivy a další plevele zvadnou ještě tentýž den, jindy se začnou kroutit až po několika dnech a postupně uschnou. I zdánlivě uschlé rostliny však ještě několik dní žijí, než herbicid dokončí svůj účinek. Po týdnu už zpravidla můžeme trávník znovu sekat. Účinná látka se mezitím dostane až ke kořenům a rostlinu zlikviduje.
Rozsah plevelů, proti kterým přípravek působí, závisí na použitých účinných látkách. Některé přípravky obsahují dvě účinné látky a poradí si například s pampeliškou, pcháčem nebo sedmikráskou. Jiné obsahují tři nebo čtyři látky a dokážou z trávníku odstranit také svlačec, přesličku nebo bršlici. Proto se vyplatí číst informace na obalu a vybírat přípravek podle konkrétního problému.
Neselektivní přípravky působí dvěma základními způsoby.
Patří sem přípravky na bázi kyseliny pelargonové nebo octa. Nadzemní část plevelných rostlin velmi rychle zaschne. Jednoleté plevele zpravidla zahynou. U vytrvalých rostlin však zůstávají kořeny funkční a rostliny často znovu obrůstají.
Druhou skupinu představují přípravky s glyfosátem. Ty pronikají přes listy až do kořenového systému a ničí rostlinu včetně podzemních orgánů. Po správně provedené aplikaci zasažená rostlina již neobrazí. Zatímco desikanty vytrvalé plevele většinou pouze oslabí, totální herbicidy vedou k jejich úplnému odumření.
Jako účinný desikant působí také psí moč. Funguje však pouze bodově a málokdy tam, kde bychom to potřebovali. Ze zkušenosti mohu potvrdit, že kopřivu moč ani mráz nespálí, zatímco trávník nebo cypřišek poškodit dokáže velmi spolehlivě.
Jako neselektivní herbicid funguje i vykonání malé psí potřeby fenou
Jedno ošetření většinou vyřeší situaci jen do chvíle, než začnou klíčit další plevele z půdní zásoby semen nebo obrazí oddenky vytrvalých druhů. Proto se vyplatí pozemek před výsevem trávníku připravit. Necháme jej několikrát obrůst a následně plevele zlikvidujeme mechanicky nebo herbicidem. Poté zapravíme do hloubky přibližně 10 až 15 cm dusíkaté vápno. Pomůže snížit množství klíčivých semen plevelů v půdě. Po jeho aplikaci už půdu neobracíme do větší hloubky. Vyzdvihli bychom semena plevelů z vrstev, kam účinek dusíkatého vápna nedosáhl.
Glyfosát dík počasí bez dešťů a s ranní rosou postupuje do travnaté plochy. Červeně vyznačeno, kde byl aplikován
Přípravky určené k likvidaci obrůstajících pařezů, výmladků a náletových dřevin můžeme rozdělit na dvě skupiny. První tvoří totální herbicidy na bázi glyfosátu. Druhou skupinou jsou arboricidy. Zatímco glyfosát zahubí vše, co zasáhne, arboricidy působí především proti dřevinám. V travních porostech si vybírají obrůstající pařezy, kořenové výmladky nebo náletové dřeviny, aniž by ničily okolní travní porost.
Samostatnou skupinu představují graminicidy. Ty dokážou z porostů zeleniny nebo z okolí keřů odstranit pýr, ježatku, troskut, lipnici roční a další trávovité plevele. Některé působí velmi selektivně a likvidují pouze určité jednoděložné rostliny. Dokážou například odstranit pýr z porostu kostřav nebo vyhubit prosovité plevele bez poškození jiných druhů. V návodu vždy najdeme informaci o nejvhodnějším vývojovém stadiu plevelů, termínu aplikace i maximálním počtu ošetření během roku.
Další skupinu tvoří půdní herbicidy používané po výsevu některých užitkových plodin, například mrkve, řepy, brambor nebo cibule. Účinná látka vytvoří na povrchu půdy ochranný film, který ničí klíčící plevele, aniž by poškozoval pěstované rostliny. Tyto přípravky fungují nejlépe po dešti nebo po rozumné závlaze. Pokud po aplikaci dlouho neprší, jejich účinnost klesá. Jejich působení navíc končí prvním kypřením půdy mezi řádky.
V tomto dílu jsme si vysvětlili základní skupiny herbicidů a jejich použití. V pokračování se zaměříme na nejčastější chyby při aplikaci, rizika kompostování posečené trávy, používání glyfosátu v zahradě i situace, kdy mohou herbicidy poškodit rostliny, které jsme chránit chtěli.
Foto autor
Mech, ale především plevel dokáže potrápit každého, kdo má kus zelené plochy u domu. Jak jeho výskyt co nejvíce eliminovat?
Kvalitní, hustý trávník bez dvouděložných bylin vyžaduje pravidelně sekat, zalévat, přihnojovat, vyhrabávat a všelijak jinak ošetřovat.
Rok co rok se setkávám s dotazy, proč se kroutí listy rajčat, brambor a paprik. Nějaká vysvětlení sice jako rostlinolékař mám, ale za potvrzená je stále nepovažuji.
Některé rostliny svou přítomností signalizují různé půdní vlastnosti. Mohou nás svým výskytem upozornit také na to, že pro správnou péči o půdu budeme potřebovat její laboratorní rozbor.
Ovocné stromy obtěžkané obzvláště bohatou úrodou zavlažujeme i v červnu, aby mohly své plody uživit. V období sucha jim přidáme do závlahové vody vícesložkové hnojivo.
