Jak ochránit zelí, květák či ředkvičky před nenasytnými škůdci? Podívejte se, jak na běláska, květilku a molice vlaštovičníkovou na zahradě.
Ve světě škůdců zeleniny máme borce, kteří napadají jen úzký okruh zeleniny, jsou specializováni na jeden druh a pak také škůdce, kteří jsou téměř jako smrt. Berou skoro všechno. Jako příklad bych vybral housenky běláska zelného a dalšího škůdce košťálovin, květilky zelné, molice vlaštovičníkové.
Jakmile vidíme poletovat bělásky nad našimi kedlubnami, nad zelím, kapustou či květákem, měli bychom se mít na pozoru. Poletující samičky, zdánlivě jen chvíli na listech odpočívající, přinášejí na listy pohromu. Kladou na ně žlutá vajíčka, ze kterých se líhnou opravdu žravé housenky. Pokud máte dojem, že květáku či brokolici neuškodí, uvědomte si, že co sežerou, to jim projde trávicím traktem. Takže ten bílý květák nebo krásnou zelenou brokolici nepoškodí žírem, ale jiným, svým způsobem něčím horším.
Až se objeví v zahradě krásní motýli, bělásci, může po nich zůstat jejich potomstvo a obrovské škody
Pokud tedy uvidíte ta žlutá vajíčka, setřete je z listu. Pokud to nestihnete, snažte se posbírat nebo účinně likvidovat co nejmenší housenky. Tak jak rostou, nestávají se jen žravějšími, ale i odolnějšími k dostupným prostředkům na ochranu proti nim. Přípravků pro ochranu zeleniny je široké spektrum. Od olejových přes přípravky obsahující spóry hub, které je ničí, přes přípravky, které se vyrábějí z výtažků tropických stromů, takové, které jsou analogy produktů některých bakterií, až ke konvenčním průmyslovým výrobkům. Každý z nich může mít přednosti i nedostatky. Jedněmi musíme housenku téměř dokonale pokrýt, jiné na ní počkají v rostlině nebo na jejím povrchu do okamžiku, než ji začne žrát. Babská rada na závěr? Prý stačí nasypat na každé zelí několik kupiček drcených skořápek. Když prý to paní bělásková uvidí, odletí s tím, že už tam nějaká její příbuzná byla a kladla…
Vajíčka běláska zelného
Dalším škůdcem, který napadá košťáloviny, vyžírá do nich cestičky, ve kterých pak kuklí a mění se později v dospělce, je květilka zelná. Známe ji jako červíka v ředkvičce, ředkvi, tuřínu, vodnici. Známe ji jako červíka, který prolézá spodní částí pekingského zelí nebo i květák a zelí. Prostě chutná jí cokoliv, co voní podobně jako ředkvička a zelí. Snad jen kedlubny tolik nenapadá. Ty si žijí na vysoké noze a larvičky to k nim mívají daleko. Ale když není jiná košťálovina, pak ani kedlubna si není jistá. Samičky květilky kladou vajíčka vedle rostlin. Larvičky z nich vylíhlé se okamžitě pustí do zeleniny, jakou jim maminka vybrala. Ředkvičky a ředkve vedle toho, že jsou znehodnocené těmi cestičkami, více pálí. Snad aby larvičky vypudily. Ale nefunguje to.
Škody u pekingského zelí po napadení květilkou zelnou
Z vajíček nakladených těsně ke květáku se vylíhnou larvičky, které dokáží květák znehodnotit do té míry, že začne hnít…. Dát květilce někam v zahradě květák jako lahůdku je jedna z cest, jak ji usměrnit. Květák nad jiné košťáloviny miluje. Nedokáže se ani podhrabat pod netkanou textilii, pokud ji nad výsev ředkviček nebo dalších košťálovin natáhneme. Starý způsob ochrany vycházel z toho, že květilka vajíčka klade těsně ke kořenovému krčku. Kolem rostlin se dávaly lepenkové límce nastřižené tak, aby těsně přiléhaly ke košťálu a nepustily samičky k zemi u rostlin. Existují i další možnosti, někdy účinnější, ale jsou složitější na dobu, kdy je užít.
Slimáci se nevyhýbají ani kedlubnám. Horši je když vegetační vrchol zničí květilka zelná (vlevo)
Poslední dobou se více než „netkanka“ používají sítě proti hmyzu. Ne ty do oken a dveří, ale regulérní sítě na natažení přes rostliny. Některé jsou velmi lehké, takže porost kedluben, květáku či kapusty je unese sám, jiné trochu těžší, které spíše natáhneme na nějakou lehkou konstrukci. Stojí to za to pořídit si je. Ceny jsou od mírných, domácím rozpočtem akceptovatelných, až po dosti drahé sítě od renomovaných zahraničních firem. Roli hraje to, jak dlouho vydrží a kolik sezon je můžeme používat. Bývají méně nápadné v odstínech zelené i výrazné bílé.
Nekouše, jen saje a hyzdí povrch listů. To by mohlo charakterizovat třetího škůdce, molici vlaštovičníkovou. Nechová se podle svého jména, miluje košťáloviny.
Což, když jsou na listech zelí a kapusty a nesají na povrchu hlávky, tak to moc nevadí, ale když sají na listech kadeřavé kapusty nebo se objeví na kapustě růžičkové, je to zlé. Takové listy nejspíše nikdo dobrovolně a vědomě jíst nebude. Na rubu listů samička klade vajíčka, z nichž se líhnou pupária přitisknutá k listu. Jsou jich vedle sebe desítky, stovky… Sají potřebné živiny a tekutiny z listu. Nevidíme je do doby, než listy otočíme nebo až se z pupárií vylíhne malý, bílý motýlek – dospělá molice. Ta má na starost jen dvě věci. Najít si partnera či partnerku a stvořit s ním základ nové generace, oplozená vajíčka, která pak samička klade na rub narůstajících listů. Když se vylíhnou první generace dospělců, které jsme nezachytili, stačí klepnout do rostlin a vyrojí se stovky molic.
Molice na kadeřavé kapustě
S jejich omezením pomohou predátoři, kteří kladou svoje vajíčka na pupária. Z nich se líhnou larvičky, které si pochutnávají na vnitřku pupárií a zabijí molici v zárodku. My osobně je můžeme likvidovat přípravky, které používáme u jiných škůdců. Kontaktní zabijí obyčejně dospělce, systémové i pupária, která si je nasají z rostliny. I u likvidace molic můžeme použít biologické, povolené eko přípravky. Od těch, které dospělce i pupária dusí, jako jsou olejové preparáty, až po hmyzu jedovaté výtažky z různých rostlin, jejich dřeva či kůry… A jako další způsob je užití netkané textilie nebo sítě proti hmyzu.
Molice zdravá a napadená v pupáriu vosičkou (ty tmavé až černé)
Jedna rada na závěr: Pokud budete váhat nad informací, že ochranná síť má hustotu 60 nebo 80 Mesh, vězte, že to znamená v prvním případě, že má 60 ok na čtvereční palec, ve druhém o 20 více.
Foto autor a Shutterstock
Mezi škůdce zeleniny patří molice, osenice, smutnice a tiplice. Jaké způsobují škody a jaká jsou možnosti ochrany?
Úrodu ze zeleninových záhonů mohou pokazit škůdci, jako jsou larvy a dospělci molic, třásněnek, mšic, květilek a další.
Na mladých rostlinách pekingského zelí se mohou pást jak slimáci, tak i dřepčíci. Vyhledávají je však i květilky zelné.
Hrášek se vysévá od časného jara, fazol až od poloviny května, protože je citlivý na mráz. Tento způsob pěstování však zvyšuje riziko poškození škůdci.
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
