Příběh o proměně staré vrbové strouhy v poetickou „Tišinu“. Inspirujte se výběrem rostlin pro stinná místa a netradičním experimentem.
Když v zahradě doslouží starý strom, nemusí to znamenat konec. Přečtěte si příběh o tom, jak se stará jíva a vyschlá strouha proměnily v kouzelné stinné zákoutí plné mechu a orlíčků, kterému autoři neřeknou jinak než „Tišina“.
Konce přinášejí nové začátky, a to platí i v zahradách. O konci jednoho starého stromu a začátku malého zákoutí v naší zahradě vám povyprávíme dnes. Stará jíva se nad strouhou skláněla desetiletí, spolu s krásným velkým jasanem (2) zakončovaly pohledově naši zahradu.
2
Rok se s rokem sešel a strakapoudi nám naznačili, že konec jívy se blíží. Dírky v kmeni se zvětšovaly, koruna prosychala a loni na jaře strom už neobrazil. A tak jedno dubnové dopoledne zaplnily bývalou strouhu vrbové špalky (3). Pak už přicházel nápad za nápadem, možná to sami ze své zahrady také znáte.
Jíva svými větvemi dosahovala až k zemi a vlastně úplně obsadila strouhu. Využívali jsme ji tedy jen k tomu, že jsme do ní ukládali shrabané vrbové a jasanové listí. Jakmile vrba odešla, strouha se náhle proměnila v krátkou cestičku, která se pod nohama houpe, jako když kráčíte lesem. Začátkem května jsme z jívového dřeva vystavěli špalkovou zídku u plotu, čímž jsme cestičku v bývalé strouhce zakončili (4).
4
Pod jasanem a mladými náletovými osikami tak vzniklo stinné a příjemné místo, kam jsme přidali malé sedátko, které jsme stloukli z pár kousků dřeva. Na levý svah nad strouhou jsme už před pár lety vyseli orlíčky. Pěkně se tam drží a od května do června celý svah rozzáří svými bělavými, růžovými, fialovými a modrými květy (1).
Rozhodli jsme se proto osázet strouhu i z druhé strany. Chtěli jsme umocnit dojem úzké lesní či hajní pěšiny, kterou lemují obyčejné, divoce rostoucí květiny. Tyto rostliny už na různých místech naší zahrady rostly, a tak nám stačilo jen promyslet, které v novém místě nejlépe obstojí – jak svými nároky, tak naším estetickým záměrem.
5
Květiny jsme jednoduše odrýpli, přesadili a zalili. Den po dni jsme strouhu zaplňovali, až po pár dnech úplně změnila tvář a my jí začali říkat „tišina“ (5). Naše tišina se krásně zelenala před očima, v červenci už kvetla (6) a vypadala, jako by tu rostla odjakživa (7).
K úspěchu rozhodně napomohla i vrstva jasanové a vrbové listovky, kterou tu stromy léta vytvářely a do níž jsme rostliny vysázeli. A co všechno u nás v tišině roste a kvete? Své místo si tu našly plicníky, kakosty bahenní (8), kostivaly (9), kapradí, zběhovce, konvalinky, udatny, jarmanky (10), kopytníky, jaterníky, mařinky, jahodníky, náprstníky, kozlíky a sadce.
Nejspíš si řeknete: „Ale mech (11), tak ten jste jistě nesázeli!“ To nás ale neznáte. My jsme sázeli i ten mech. Věřili jsme, že Tišině i okolí vrbového pařezu bude slušet. Teď odhadujeme, jak dlouho na svém místě vydrží. Je to takový náš malý zahradnický experiment.
11
Zima právě končí. Za pár dní z ní vymeteme zapadané listí, jen na cestičce ho necháme a ušlapeme. A pak už budeme jen s radostí očekávat, až se všechno to naše „bejlí“ znovu zazelená a rozkvete. Život v naší jívě nakonec vůbec neskončil. Prázdné hmyzí komůrky v polenech u plotu hned osídlily samotářské včelky, a tak jsme vrbovým dřevem raději ani nezatopili.
Foto autoři
Pojďme se s trochou nadsázky zmínit o několika prvcích a postupech, které je lépe při zakládání zahrady vynechat.
Mohla by být zahrada navržena a zrealizována tak, aby starost o ni byla co možná nejmenší? Ptají se často klienti zahradních architektů.
O tom, že představa bezúdržbových zahrad je lichá, se všeobecně ví. Přesto její uskutečnění zákazníci požadují a některé firmy ji slibují.
Plánujete založit nebo renovovat stinné zahradní zákoutí? V horkém létě není příjemnějšího stínu, než toho, který poskytnou stromy pod svými korunami.
Převažují pranostiky, které mají vlhký a chladnější začátek měsíce za lepší než suchý a větrný. Chladno a vlhčeji je důležité pro správný rozběh vegetace.
Do května patří i svátky ledových mužů 12.-14.5. – Pankrác, Servác, Bonifác a navazuje Žofie.
Držím samotářkám palce! : – )