Kimčchi – superhrdina z talíře
25. 10. 2024Kimčchi, tradiční korejský fermentovaný pokrm, známý po celém světě nejen díky své výrazné chuti, ale také díky svým zdravotním benefitům.
Průvodce pěstováním chilli od odborníka Petera Gajdoština. Naučte se, jak na správný řez, výživu a jak dosáhnout maximální pálivosti i chuti.
Zatímco dříve byla zelenina vnímána spíše jako užitková součást zahrady, dnes podléhá módním trendům podobně jako oblečení. Některé druhy zazáří jako kometa a brzy upadnou v zapomnění, chilli papričky se však staly trvalou stálicí. Tento celosvětový fenomén se z tropických oblastí rozšířil až k polárnímu kruhu a nevyhnul se ani České kotlině. Doby, kdy vrcholem pálivosti byla kulatá feferonka ´Korál´ jsou dávno pryč. Dnešní pěstitelé mají díky internetu přístup ke stovkám odrůd a komunita „chilližroutů“ pořádá festivaly i soutěže, které k zahradničení přivádějí i mladou generaci.
Pro začátečníka je první setkání s papričkou z „vyšší třídy pálivosti“ často šokem, kdy vnímá pouze ostrou, spalující chuť. Autor Peter Gajdoštin však upozorňuje, že jakmile si tělo na přítomnost kapsaicinu zvykne, začnou chuťové buňky odkrývat neuvěřitelné vrstvy. Kvalitní chilli v sobě nese ovocné, citronové, limetkové nebo dokonce čokoládové tóny. Právě tyto specifické nuance dodávají thajské či karibské kuchyni onu nezaměnitelnou autenticitu, kterou labužníci vyhledávají. Kapsaicin je navíc látka návyková, ale na rozdíl od jiných závislostí je tato veskrze pozitivní a zdravá.
Chilli jsou svým způsobem „náročné krásky“ a pro úspěch vyžadují kus zahradnického umu. Stoprocentního výsledku dosáhneme ve skleníku či fóliovníku, ale díky oteplování je v teplejších oblastech možná i výsadba na volné záhony. Klíčem je výběr záhřevného místa s celodenním osluněním, které je dobře chráněné před ochlazujícími větry. Základem úspěchu je kvalitní zemina s vysokým obsahem humusu. Ideální je zapracování dobře rozloženého kompostu nebo chlévské mrvy při podzimním rytí. Z hlediska prevence chorob je kritické dodržovat osevní postup – chilli by nemělo být pěstováno tam, kde v posledních třech letech rostly jiné lilkovité rostliny (brambory, rajčata, lilky). Pokud máme k dispozici pouze malý skleník a rotaci nelze dodržet, je nutné na konci sezóny pečlivě odstranit veškeré zbytky rostlin včetně kořenů a půdu vydezinfikovat dusíkatým vápnem.
Při kultivaci pamatujme, že papriky koření mělce. Hluboké okopávání může rostlinu poškodit. Chilli nesnášejí utlačenou půdu bez přístupu vzduchu, proto se snažíme v okolí kořenů šlapat co nejméně.
Jelikož jde o skutečně teplomilné rostliny, s výsadbou nespěcháme. Do vytápěných prostor lze sázet už počátkem dubna, ale na venkovní záhony smí sazenice až po polovině května, a to až po důkladném otužování. Rostliny potřebují prostor k dýchání a vyzrávání plodů, proto volíme velkorysý spon 60–80 cm. Velmi se osvědčuje nastlání půdy černou netkanou textilií nebo slámou, což zvyšuje prohřátí kořenové zóny a potlačuje plevele.
Většina chilli má tendenci tvořit husté keře, což může být na škodu, protože spodní výhony brání prostupu světla k plodům. Zejména u Capsicum chinense (paprika čínská) se doporučuje provádět prosvětlovací řez. Do výšky cca 20–30 cm, kde se rostlina přirozeně rozvětvuje, odstraňujeme všechny boční výhony vyrůstající z paždí listů. Tím vytvoříme čistý kmínek a rostlina následně zaujme deštníkovitý tvar. Naopak u druhů jako Capsicum baccatum nebo pubescens tento typ řezu není vhodný. Většina odrůd také vyžaduje pevnou oporu – ať už jde o bambusové tyčky, nebo pěstování v řádcích s vyvazováním k motouzu.
Plody sklízíme v plné botanické zralosti, kdy mají nejvyšší koncentraci kapsaicinu i aromatických látek. Zajímavostí je, že pokud plod při sklizni mechanicky nepoškodíme, jeho povrch nepálí, takže se nemusíme bát manipulace bez rukavic.
Květy chilli jsou sice samosprašné, ale pěstitelé se často potýkají s jejich opadáváním (sprchnutím). Příčinou je většinou fyziologický stres v době kvetení. Aby rostlina udržela co nejvíce plodů, nesmí trpět nedostatkem vláhy, ale ani přemokřením. V této fázi je zásadní výživa hnojivy s vyšším obsahem draslíku. Častým problémem je suchá hniloba špiček plodů, které lze předejít aplikací vápníku přímo na list, kde jej rostlina dokáže okamžitě využít.
Foto Shutterstock, Zdroj: Peter Gajdoštin, ucelený materiál z Knihovničky zahrádkáře ČZS č. 29.
Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Výchovný – tvarovací řez korunky stromku děláme jen pokud je nutný v období prvních pěti let po výsadbě. Řez prosvětlovací – průklest, je možný v plodném věku stromu a to vždy v několikaletém odstupu.