Od růžového rdesna v Krkonoších po rozkvetlou Pálavu. Nahlédněte do světa českých luk a vyzkoušejte pěstování lučního kvítí u vás doma.
1
Vzpomenete si ještě na první louku, kterou jste jako děti vnímaly, zapamatovaly si ji a vybaví se vám i dnes? Máme vlastně každý tu svou? Pro autory jsou to Krkonoše v půli sedmdesátých let a louky plné růžového rdesna (1). Tato vzpomínka se jim vrací i dnes, třeba na krásných šumavských loukách (2).
2
Máme to štěstí, že žijeme v jedné ze zemí, která si udržuje historické právo volně se pohybovat v krajině. Není to samozřejmé, ač to tak možná vnímáme, a je to skvělé. A tak se můžeme vypravovat za nádhernými loukami i dnes, autoři pravidelně navštěvují Šumavu za prstnatci (3, 4) a Pálavu za třemdavou bílou a modřencem tenkokvětým (5, 6), často i Krkonoše nebo Jizerky. Bílé Karpaty si ještě dluží. Krásné louky se vzácnými druhy rostlin lze ale najít i na Litoměřicku nebo Kokořínsku.
Pro výlety za rozkvetlou přírodou autoři doporučují:
Odpovědnost jako rodná sestra svobody nám velí se v krajině chovat ohleduplně. Je lhostejno, zda jde o louku souseda nebo přírodně cennou lokalitu. V mimořádných místech je nezbytné dodržovat opatření ochránců přírody. Jejich práce je jednou z nejsmysluplnějších, a proto si zaslouží respekt, ať už přírodou jen procházíme, nebo budujeme zahradu v její blízkosti.
5
Téma luk rezonuje i mezi zahrádkáři a architekty, kteří experimentují s výsevem květnatých směsí. Jak ale postupovat v dosahu cenných přírodních lokalit? Marie Straková, zkušená trávníkářka z firmy Agrostis, k tomu říká:
„I u cenných lokalit může nastat situace, že je třeba nějaké osivo k ozelenění použít, například po narušení půdy při stavební činnosti. Pokud na místě hrozí eroze, je třeba místo osít aspoň kosterními druhy, které se na daném místě vyskytují, tedy trávami českých odrůd. Ty podrží počátečně svah. Dále je možné napomoci přirozenému vývoji a rychlejšímu obohacení místními druhy rozprostřením sena z okolí.“
Podle Marie Strakové osud takových míst závisí na zájmu majitele. Je důležité, aby se lidé vrátili do přírody nejen za zážitky, ale aby pozorovali, jak funguje.
Napište nám o „své“ nejoblíbenější louce, ať už o té z dětství nebo současné. Připojíte-li fotku své favoritky, budeme rádi.
(Celé znění článku si můžete přečíst v tištěné verzi časopisu Zahrádkář 2/2021).
Foto autoři
Dvorek ve městě změníme v intimní prostor. Využijeme přítomnost starých domů, přizpůsobíme dlažbu a doplníme nádoby s trvalkami a letničkami.
O tom, že představa bezúdržbových zahrad je lichá, se všeobecně ví. Přesto její uskutečnění zákazníci požadují a některé firmy ji slibují.
Stávající móda, založení majitelů, finanční možnosti, umístění domu, rozloha zahrady, místní zvyklosti, to vše hraje roli při vytváření vzhledné a funkční zahrady.
Květinové výsadby dodávají zahradě barvu, vůni a pestrost. Jsou současně místem, které může být výrazně proměnlivé v průběhu roku, ale posloužit i k potřebě proměnit vzhled zahrady.
Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Výchovný – tvarovací řez korunky stromku děláme jen pokud je nutný v období prvních pěti let po výsadbě. Řez prosvětlovací – průklest, je možný v plodném věku stromu a to vždy v několikaletém odstupu.
Pod domem, ve kterém jsem vyrůstal, byl jabloňový sad. Jako malý chlapec jsem tam mamince trhal pryskyřníky, zvonky a řebříčky do malé vázičky k nedělnímu obědu. V létě jsme tam na svahu pouštěli s kamarády letadélka, v zimě jsme tam sáňkovali. Dnes je celý pozemek zastavěn vilami.
Děkuji a přeji vám krásný den!
Od 1.1.1979 jsme začali bydlet v podhůří Rychlebských hor. Byly tam nádherné louky, kde rostla třezalka tečkovaná, rdesno hadí kořen, vemeníky, vstavače, dobromysl, v blízkosti jehličnanů jelení jazyk. Bylo to něco nádherného. Ovšem, po roce 1989 si ty nádherné horské louky rozparcelovali chovatelé krav. Bylinky nejsou.