Chcete mít v zahradě nenáročné a dlouhověké trvalky? Přinášíme tipy na odolné druhy pro slunná i polostinná stanoviště, které vydrží mnoho let.
V široké a pestré nabídce trvalek není snadné se orientovat. Vedle módních kultivarů s krátkou životností ale existuje řada spolehlivých, odolných a dlouhověkých druhů, které dokážou zdobit zahradu po mnoho let. Připomeňme si několik nenáročných, a přesto často opomíjených trvalek, jež si zaslouží větší pozornost.
Červenokvětá odrůda rdesna v popředí vyšších, v létě kvetoucích trvalek
V široké a velmi pestré nabídce vytrvalých zahradních květin není vždy jednoduché se orientovat. Výběru spolehlivě vytrvalých a odolných rostlin bohužel příliš nepřeje ani současný trend, kdy se do popředí dostávají sice velmi atraktivní, barevné a bohatě kvetoucí kultivary řady druhů trvalek, ale jejich reálná životnost po výsadbě bývá dosti problematická a často krátká. Příkladem mohou být již mnohokrát zmiňované kultivarové novinky třapatkovek, mnohá krásnoočka, agastache, řebříčky (zejména odrůdy Achillea millefolium) aj. Na druhou stranu lze stále najít spoustu hezkých, odolných a dlouhověkých trvalek, které dokážou zdobit zahradu po mnoho let, ale z nějakého důvodu jsou při pořizování nových rostlin spíše opomíjeny. Některým z takových druhů se budeme věnovat i v dnešním článku.
Volovec vrbolistý (Buphthalmum salicifolium) Dora na okraji trvalkového záhonu
Můžeme začít třeba asfodelkou žlutou (Asphodeline lutea). Tu určitě uvítají hlavně pěstitelé suchomilných květin, kterým vyhovuje místo na plném slunci a chudší, propustná, klidně i štěrkovitá nebo kamenitá půda. V přírodě roste zejména na sušších horských stráních jihovýchodního Středomoří. V našich podmínkách je to ale bez problémů zimovzdorná a dlouhověká trvalka. Vytváří štíhlé a vysoké květní stonky a rozkvétá už během května. Květy jsou jasně žluté. V červenci pak ještě zdobí zahradu kulatými plody. Koncem července a v srpnu prodělává období vegetačního klidu, kdy v podstatě celá nadzemní část zasychá a mizí, aby pak na přelomu srpna a září začaly prorůstat nové výhony, které vykvetou v následujícím roce.
Je proto vhodnější ji sázet spíše do menších skupinek, například v kombinaci s okrasnými trávami a jinými suchomilnými bylinami, aby ve výsadbě nevznikala v létě velká prázdná místa.
Dalším druhem je volovec vrbolistý (Buphthalmum salicifolium). České pojmenování této rostliny sice nepůsobí příliš lákavě, jde ale o hezkou, odolnou a hlavně dlouhověkou trvalku, dobře rostoucí na plném slunci i v mírném polostínu.
Roste na loukách a horských stráních řady míst Evropy (vzácně i v ČR). Poměrně dobře snáší i sušší půdy, resp. občasné přísušky, byť se vysloveně o suchomilnou rostlinu nejedná. V první polovině června velmi bohatě nakvétá jasně žlutými, „kopretinovitými“ květenstvími. S menší intenzitou se pak květy objevují takřka po celé léto až do podzimu. Jeho výhodou je také to, že jde o trvalku striktně trsnatou, která se nijak agresivně nerozrůstá do okolí. V zahradách by si určitě zasloužil větší rozšíření. K dispozici je i několik kultivarů, například Dora nebo semenem množený Alpengold.
Svým způsobem opomíjené jsou i některé druhy třapatkovek. Do zahrad si našla cestu především oblíbená třapatkovka nachová a její odrůdy. Mnohé nové kultivary ale špatně zimují a jejich životnost na záhonu je dosti problematická. K dobře rostoucím patří spíše semenem množené odrůdy jako Magnus Superior či Rubinstern.
Málo pěstované jsou ale třapatkovky, které nabízejí daleko lepší odolnost vůči suchu a rovněž delší životnost po výsadbě. Jde zejména o třapatkovku bledou, třapatkovku tennessijskou a žlutokvětý druh E. paradoxa. Všechny tyto druhy nakvétají počátkem léta a díky spíše kůlovitým a dužnatým kořenům daleko lépe zvládají sucho.
Třapatkovka tennessijská (Echinacea tennesseensis)
Určitou nevýhodou je, že kvetou o něco kratší dobu než třapatkovka nachová, ale i odkvetlá květenství vypadají v trvalkových výsadbách dobře. Velmi hezky se kombinují s okrasnými trávami, například s kavylem. Hodí se zejména pro přírodně pojaté výsadby a slunná, sušší stanoviště.
Dalším druhem, který je v soukromých zahradách k vidění poměrně málo, je rdesno objímavé (Persicaria, resp. dnes Bistorta amplexicaulis). Jde spíše o trvalku známou z veřejných a větších plošných výsadeb, kde vynikne ve větší skupině. Hodí se na slunná i polostinná místa a dává přednost stále mírně vlhké půdě. Starší rostliny ale poměrně dobře zvládají i občasné přísušky. Dobře také snáší těžké, jílovité až podmáčené půdy a lze ji použít na různá problematická místa v zahradě. Rostliny dokážou velmi dobře zaplnit prostor a omezit rozvoj plevele.
Rdesno objímavé (Persicaria amplexicaulis) Fat Domino patří díky velikosti květenství mezi nejvýraznější odrůdy
Odrůdový sortiment je poměrně bohatý a nabízí kultivary kvetoucí mnoha odstíny růžové a červené barvy i odrůdy bělokvěté.
Zlatobýl (Solidago caesia)
Mimořádně efektní, ale málo doceněnou trvalkou je severoamerický zlatobýl Solidago caesia. Tento druh je nápadný tvorbou kvítků v paždí listů téměř po celé délce lodyhy, čímž vytváří velmi bohatě a hustě kvetoucí trsy. Nakvétá obvykle na přelomu září a října. Jde o výjimečný druh, který v přírodě roste spíše v podrostu světlejších listnatých lesů. Na zahradě se mu daří jak na plném slunci, tak v polostínu v mírně vlhké, nevysychavé půdě. Občasné přísušky ale zvládá bez problémů. Výhodou je, že se nejedná o invazní druh a nemá tendenci se ve výsadbách přesévat.
Poslední rostlinou, kterou zde zmíníme, je čistec velkokvětý (Stachys macrantha). Nedá se říct, že by šlo o druh zcela neznámý, ale jeho zahradnický potenciál není doceněn. Pochází z horských luk Kavkazu a v našich zahradách patří mezi mimořádně odolné a dlouhověké trvalky.
Čistec velkokvětý (Stachys macrantha) Superba
Na přelomu května a června rostliny nakvétají velkými růžově‑fialovými květy a kvetení trvá zhruba 3–4 týdny podle počasí. Při hustším sponu výsadby jej lze použít i jako půdopokryvnou trvalku. Dobře roste na plném slunci i v polostínu, dává ale přednost nevysychavým půdám. K dispozici je například odrůda Superba, která nakvétá ještě výrazněji. To, že v zahradách není k vidění tak často, jak by si zasloužil, možná souvisí s tím, že nakvétá až později na jaře a kvetení v létě ani na podzim neopakuje.
Opomíjených, ale kvalitních a spolehlivě vytrvalých zahradních květin existuje samozřejmě daleko více. Proto se vyplatí vybírat rostliny ne pouze očima na výstavách podle toho, co zrovna nejvýrazněji kvete, ale spíše podle toho, co od nich lze na zahradě dlouhodobě očekávat.
Foto autor
Denivky patří mezi nenáročné a odolné trvalky, které si získávají stále více příznivců. Často bývají zaměňovány s liliemi, ale mají vlastní kouzlo, nespočet barev a tvarů.
S koncem zimy přichází vhodný čas připravit trvalkové porosty na novou sezónu. Odstraňte odumřelé části rostlin a dopřejte prostor nově rašícím rostlinám.
Trpělivost růže přináší. V tomto případě jde ale o trvalky, které potřebují čas. Když jim ho dopřejeme, budou nám zdobit zahradu několik let.
Přírodní srážky a spodní voda nestačí pro zásobování vodou náročných zahradních rostlin. Nedostatek vody vede u rostlin k jejich vadnutí a tím omezení růstu, kvetení i výnosu. Spotřeba roční dodatečné závlahy při normálním průběhu vegetace se odhaduje na 300 až 500 l vody na m².
