Jak využít zahradní organický odpad s příznaky chorob
4. 11. 2022Někdo pokládá organický odpad ze zahrady za hromadu, kterou je třeba vyhodit, jiný zbytky rostlin sklízí, aby je proměnil v hromadu živin.
Listopad na zahradě: co zalít, shrabat, zkontrolovat a připravit na zimu. Praktický přehled činností, na které bychom neměli zapomenout.
Ačkoli se zdá, že příroda už spí, zahrádkář má stále co dělat – od zálivky rostlin, přes úklid listí až po kontrolu uskladněné úrody. Přinášíme přehled nejdůležitějších činností, na které byste v listopadu neměli zapomenout.

Opadané listí pravidelně z trávníků pod stromy hrabeme a spolu s dalším bioodpadem ze zahrady
kompostujeme
Pokud máme dostatek vody, zalijeme rostliny v pořadí: stálezelené listnaté vysazené na podzim, stálezelené jehličnaté nově vysazené, stálezelené listnaté v zahradě rostoucí a stálezelené jehličnaté. Zaléváme také přesazené opadavé rostliny – u nich stačí udržovat půdu vlhkou (jejich narušené kořeny v půdě se s dostatkem vody, ale i vzduchu lépe hojí, regenerují). Po zálivce použijeme mulč z listí, který omezí výpar vody a ochrání kořeny před promrznutím. Na povrch můžeme přidat i chvojí. Při další zálivce listí rozhrneme a zaléváme přímo ke kořenům, abychom listí zbytečně nenamáčeli. Tím ztrácí své izolační vlastnosti.
Listí pravidelně hrabeme z trávníků a spod stromů, zvláště u jabloní a hrušní, kde omezuje šíření strupovitosti. Listí, které necháme ležet, částečně zatáhnou žížaly, zbytek odnese vítr k plotu. Pokud ho však posbíráme sekačkou a přihnojíme dusíkem, který umožní mikroorganismům rychlejší rozklad. Směs listí, poslední posekané trávy, podrcených větviček, trvalek a zbytků letniček můžeme přidat na kompost. Máme-li více než kubík hmoty, teplo vzniklé mikrobiální činností zničí většinu semen plevelů i chorob.
Růže na podzim neřežeme, pouze odstraníme konce popínavek napadených padlím. Odstraňujeme i šípky, které by dozrály. Nově vysazené růže důkladně zaléváme a přihrneme kompostem či zeminou (třeba tou vyklepanou z truhlíků od letniček). Chvojí přidáváme až později, například po Vánocích. Citlivé druhy, jako lewisie, delospermy, některé kosatce nebo cibuloviny, chráníme před přemokřením – překryjeme je sklem, plastem či fólií, aby je neohrozily střídající se mrazy a oblevy.
Po opadu listí jsou na stromech dobře vidět zaschlé, mumifikované plody. Původce takto mumifikováných plodů, který napadá především jabloně, hrušně, slivoně, broskvoně, třešně a višně přezimuje v těchto plodech. Zbytky plodů z korun i ze země odstraňujeme a likvidujeme, ideálně spálením nebo vyhozením do popelnice, nikdy ne do kompostu.
Na podzim nezapomínáme kontrolovat uskladněné ovoce. Jablka a hrušky prohlížíme, plody napadené plísní ihned vyhazujeme – v žádném případě nenecháváme ve sklepích třeba v kbelíku. Uskladněné ovoce držíme v čistých přepravkách nebo na papírech, v suchém a chladném sklepě. Postupně odebíráme odrůdy, které dozrávají, a zpracováváme je.
Obrácení půdy na podzim je v našich podmínkách starou praktikou. Ve velkovýrobě se od něj často upouští a využívá se jednodušší bezorební systém pouze s podmítkou. Pro zahrádkáře má však rytí smysl – půdu provzdušníme, zlepšíme vsakování vody a zapravíme organickou hmotu či hnůj. Rýt bychom měli při optimální vlhkosti půdy, kdy se země nelepí na rýč. Hloubka rytí kolem 20–25 cm je ideální.
Zeleninu, která zvládne zimu, reprezentují kadeřávek a např. toskánská kapusta Nero di Toscana. Jejich listy jsou v průběhu zimy tužší než při pěstování v létě, a musí se tepelně upravovat.
Jsou nenáročné, odolné a výživné jako brokolice. Vyžadují jen v průběhu vegetace dostatek slunce, vláhy a živin. Rostliny vysazujeme ve sponu 50–70 cm, přezimují bez problémů i pod sněhem a po oteplení opět ožívají.
Foto archiv časopisu Zahrádkář a Shutterstock
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.