Choroby a škůdci v zahradě? Vyzkoušejte přírodní prostředky místo chemie – tipy na odvary, výluhy a podporu užitečných živočichů.
Základem je silná a odolná rostlina. Pomáhá kvalitní půda, vyvážené hnojení, vzdušné porosty a pestrá výsadba. Velkým pomocníkem jsou také posilující rostlinné výluhy, podpora symbiotických organismů a výsadba „přátelských“ druhů v okolí.
Přírodní postupy, které stojí za vyzkoušení (viz tabulka)
Používá se odvar z tabáku, rebarbory, vratiče nebo kopretiny řimbaby, výluh nebo jícha z kopřiv, mýdlový roztok, mléko s vodou 1:1 (a 3 kapky oleje, např. levandulového). Může pomoci vysazení rostlin v sousedství: afrikán odpuzuje prý molice, lichořeřišnice vlnatku krvavou, kopr mšice a svilušky, koriandr a levandule mšice. Kupodivu poměrně rychle se projeví i podpora slunéček, škvorů, pestřenek… Parazitické vosičky (Aphidius colemani) pořídíme jako hotový přípravek.
Pozitivní účinky má výluh z Routy vonné
Nejčastější jsou mechanické metody – sběr, kovové bariéry, tvarované okraje záhonu. Pomáhají zejména měděné prvky, například dráty připevněné na okraji záhonů, které slimáci prý neradi přelézají. Jiné bariéry kolem rostlin zpravidla nepomohou, anebo jen velmi dočasně (vaječné skořápky, logr z kávy, popel… Nejlépe z toho všeho se mi osvědčilo jehličí ze smrku pichlavého kolem stonků rostlin). Někdo chová zvířata, která se slimáky živí (kachny, s menšími jedinci a vajíčky pomohou i slepice), ale významně pomáhají i ta volně žijící (ropuchy, ježek). Můžeme aplikovat přípravek obsahující parazitické hlístice.
Speciálně proti padlí funguje odvar z křídlatky japonské nebo přesličky rolní, postřik mlékem s vodou 1:1, přípravky s tzv. chytrou houbou Pythium oligandrum. U rajčat se doporučuje obrat spodní listy a povrch půdy postříkat 3% roztokem peroxidu vodíku jako dezinfekci. Zkusit lze také roztok sody. Plíseň révy vinné, p. bramborová, okurková, kadeřavost broskvoní, bakteriální spála růžovitých, antraknóza fazolu – měďnaté přípravky, které ale používáme s citem!, a zásadně podle doporučení. Rostliny můžeme udržovat řezem nepřehoustlé, aby dobře větraly, zejména ve vlhčím počasí.
• Podporu přirozených nepřátel škůdců: ponechejme v zahradě biotopy, kde mohou žít žáby, ještěrky, ježci, ptáci, slunéčka…, anebo jim vybudujme skrýše. Naopak odstraňme možná ohniska nákazy (listí napadené rzí, nemocné plody, potenciální mezihostitele…)
• Mechanickou ochranu – zejména netkanou textilií proti létajícím škůdcům (bělásci, dřepčíci, pochmurnatka, chřestovníček…), lepové pásy proti mravencům (ale pozor, pozorujme, jestli nechytáme i druhy, které chytat nechceme.)
Zkusme se zaměřit spíš na podporu dobré zdravotní kondice našich rostlin než na boj s jejich nepřáteli. Pomůžeme nejen rostlinám, ale konstruktivními myšlenkami hlavně sobě…
Foto autorka
Choroby a škůdci patří k nejčastějším problémům, ale není nutné hned aplikovat chemické prostředky. Slimáci, mšice nebo padlí se dají omezit i přírodní cestou.
Ekologické pěstitelské postupy se těší oblibě i mezi vinaři. Místo chemických přípravků na ochranu rostlin používají přírodní látky, šetrné k prostředí i lidskému zdraví.
Obavy z chemické ochrany rostlin před škůdci mají své opodstatnění: Ve sklizených výpěstcích mohou zůstat škodlivé látky.
Někteří predátoři jsou schopni zkonzumovat i poměrně úctyhodné počty škůdců. Například dravá slunéčka takto likvidují denně až desítky mšic.
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
