Zkušenosti z praxe bývají často k nezaplacení. Dnes vám přinášíme dva osvědčené tipy našich čtenářů: jak si poradit s oporou pro rajčata, a kdy je zaštipovat, abyste se dočkali co největší sklizně.
Tip od pana Martina Dokoupila
Již několik let používáme na rajčata hranolové konstrukce. Dříve jsem pro jejich oporu používal klasické tyče anebo starý bambus. Jednu dobu byly v módě též kovové spirály. Vše se ale vyvrací tíhou úrody a letními dešti. Proto jsem navrhnul a udělal následující konstrukci.
Svařili jsme čtverce o rozměru 60 × 60 cm (62 × 62 cm) a na jejich koncích přivařili válečky o délce 14 cm. Tyto části usazujeme na 4 tyče zabodnuté do země. Kovové tyče by měly mít délku min. 2,5 m a tloušťku 1,4 cm (musí se vejít do válečků). Konstrukci natřeme barvou na železo, popř. navaříme matice či jiná oka pro uchycení motouzů na rajčata. Ke každé tyči sázím 1 rostlinu rajčete.
Hranolová konstrukce na rajčata je velmi bytelná
Uvazování, vylamování zálistků a ošetřování rajčat je stejné jako u běžně pěstovaných rajčat. S tím rozdílem, že rostliny mohou růst do větší výšky a víc plodit. Konstrukci lze snadno rozebrat, hranolová konstrukce je velice pevná. Nevýhodou jsou pořizovací náklady konstrukce, ale vydrží mnoho let, takže se investice vrátí.
Pozn. redakce: Další variantou je použít dostatečně dlouhé roxory (cca 4–5 m), které v polovině ohneme a do záhonu zapíchneme dva křížem k sobě a nahoře v ohybu je pevně svážeme. Vznikne poměrně stabilní čtyřnožka bez nutnosti cokoliv svařovat. Ke každému konci vysadíme jedno rajče.
Obecné, často v článcích přepisované doporučení zní, že rostliny tyčkových rajčat se mají v našich podmínkách zaštípnout za 7.–8. květenstvím. Vývoj od kvetení do uzrání plodu je asi 60 dní a plody, které nasadí v polovině srpna, již obvykle nedozrají.
Praktické zkušenosti z posledních teplých podzimů při pěstování ve skleníku nebo pod stříškou u domu ale toto doporučení částečně opravují. Za vhodných podmínek někdy dozrají i rajčata na 9. nebo 10. vijanu. Platí to hlavně pro drobná třešňová rajčata, kde je vývoj plodu po opylení rychlejší. Je tedy na vás, jestli rostliny zakrátíte nebo ne. V každém případě je udržení dobrého zdravotního stavu podmínkou podzimních sklizní.
Máte i vy osvědčený trik nebo vlastní zkušenost, kterou byste rádi sdíleli s ostatními zahrádkáři? Napište nám do komentáře pod článek, těšíme se!
Foto Martin Dokoupil a Peter Gajdoštin
Snem každého zahrádkáře je si připravit kvalitní sazenice na výsadbu. Klíčovou roli v tom samozřejmě hraje poměr světla a tepla.
Nevím, kolik hodin potřebují spory plísně, aby se uhnízdily v pokožce natě brambor či listů rajčat. Víc mi napoví počasí, že čas plísně je tu.
Různé části rajčat napadá více než jedna houbová choroba. Nejprve nastupuje septorióza a alternariová skvrnitost rajčete. Pak během léta plíseň bramboru na rajčatech.
Pěstitelovu radost z úrody rajčat občas kazí nekróza, virózy, bakteriózy a jiné rostlinné poruchy a choroby. Lze vady rajčat omezit?
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
Pěkný den,
pár poznámek z praxe:
CHUŤ
Vysévám už několik let pro tchána tyčková rajčata do skleníku. Nejprve chtěl Tornáda, ale tajně jsem je (kvůli žlutému límci u stopky a tvrdému středu plodu) nahradil Orkádem. Od té doby jinou odrůdu nechce. Rád zkouším, takže jsem mu vysel z hlediska chuti nejvíce chválené odrůdy (Bejbino, Goldkrone), ale zůstal u Orkáda.
NA BALKON
Na balkoně se mně osvědčil Tumbling Tom. Je to keříčkové rajče (nesmí se vyštipovat!). Má mírně větší plody (3 cm) než populární Vilma (2 cm) a hlavně při příchodu chladných nocí zachovává velikost plodů (na Vilmě dozrávají kuličky velikosti rybízu). Má však zcela jiný růst než Vilma. Vilma je velice kompaktní a pevná, potřebuje odstraňovat větve ze středu keře, aby byla rostlina zdravá a plody dozrávaly (pokud ji pěstujete ve větším kořenáči – v truhlíku to není potřeba). Tumbling Tom má bujnější a volnější růst – osvědčilo se pěstování v „ohrádce“ ze čtyř bambusových tyček spojených provázky v několika „patrech“.
Na balkoně se osvědčila i stará odrůda Ildi. Jde sice o tyčkové rajče (musí se vyštipovat!), má však nízký vzrůst (do 1 m). Tato odrůda je typická bohatě větvenými vijany se žlutými „hruštičkami“. Stačí jedna pevná tyčka, vijany doporučuji vyvazovat, aby se nevylomily (jsou velmi těžké).
Balkonová rajčata pěstuji jednotlivě v kořenáčích o průměru 30 cm.
OBECNĚ
Plody rychleji dozrávají v případě včasné sklizně (nepřezrálých plodů). Je to důležité hlavně koncem léta, ke konci vegetace.
Vše dobré přeje
Milan Číha