Při ošetření proti rzivosti hraje počasí důležitou roli. Pokud jsou hrušně v květu a je současně vlhké počasí, měli bychom ošetření zopakovat.
I přesto, že bylo o této chorobě napsáno již mnoho, stále je mezi pěstiteli mnoho nejasností. Pojďme se na některé podívat.
Původcem rzivosti hrušně je rez Gymnosporangium sabinae, která je dvoudomá. Tedy ke svému vývoji potřebuje dva hostitele.
Silný výskyt rzivosti na hrušni
Primárním hostitelem je jalovec (Juniperus), avšak ne všechny jeho druhy nebo kultivary. Mezi důležité hostitele patří:
Rostlina jalovce je po infikování nemocná až do doby likvidace.
Mezi hostitelské jalovce naopak nepatří, u nás někdy ještě planě rostoucí:
Současně mezi hostitele rzi hrušňové v žádném případě nepatří túje, tisy nebo cypřišky, což se stále mylně traduje.
Sekundárním hostitelem je:
Tzv. asijské hrušně (např. h. ussurijská, h. písečná, nashi apod.) většinou nejsou zcela odolné, ale jsou podstatně méně napadány.
Taktéž ranější odrůdy hrušní jsou uváděny jako částečně odolnější, např. Červencová, Hardyho, Bohemica, Decora, Discolor, Radana aj.
Velmi náchylné odrůdy hrušně jsou např. Clappova, Lucasova, Pařížanka, Williamsova. Ale např. odrůda Boscova je jednou uváděna jako odolnější, podruhé naopak zařazována mezi náchylnější.
Pro snadnější pochopení se dá vývojový cyklus rzivosti hrušně popsat jako patogen, který přezimuje na jalovcích ve vřetenovitých zduřeninách na větvích. V době květu hrušní se na těchto zduřeninách formují ložiska, tzv. telia, která jsou za sucha prášivá a za vlhkého počasí rosolovitá.
V těchto ložiskách se vytvářejí spory, které jsou vzdušnými proudy přenášeny na listové čepele hrušní, občas ale i na jejich větve, plody nebo listové řapíky. Na listech vznikají typické oranžové skvrny, v jejichž středech na vrchní straně listu se vytvářejí drobné černé útvary (spermogonia) a na spodní straně pak později typické vyvýšené aecie, v nichž se na konci léta a na začátku podzimu vytvářejí spory, které jsou opět vzdušnými proudy přenášeny zpět na jalovce.
Při silném napadení hrušní dochází í k redukci listové plochy, což má za následek kratší přírůstky, menší listy a samozřejmě nižší výnos kvalitních plodů v následujících letech.
Škodlivost je tím větší, čím blíže jsou oba hostitelé. Současně deštivé a teplé počasí je pro chorobu příhodnější.
Pokud jsou skvrny jen na některých listech, stromům to většinou neškodí. Uvádí se, že práh škodlivosti je 20 až 30 %, někdy dokonce i 50 % napadených listů. Vzdálenost mezi hostitelskými druhy a kultivary jalovců a hrušní by měla být minimálně 150 až 200 metrů, ale k infekci může docházet i při vzájemné vzdálenosti 500 i více metrů.
Současně platí, že listy hrušní musí být nakaženy každý rok. Tedy pokud není zdroj infekce, listy zůstanou zdravé.
K nepřímé ochraně patří:
U starších nemocných jalovců se dá řešit menší napadení hrušní v okolí průklestem rostlin, likvidací těch zduřených míst v zimě, popřípadě odstraňování zduřenin na jaře, když se začínají vyvíjet a ještě tzv. nepráší.
I když proti této chorobě není přímo povolen žádný fungicidní přípravek, můžeme s úspěchem použít přípravky povolené u jádrovin proti strupovitosti.
Velmi důležitý je ovšem termín ošetření. První ošetření by se mělo provést na začátku květu hrušní a především v případě, že je po dobu květu vlhčí počasí, je vhodné ošetření provést ještě jednou na konci květu.
Uvedenými přípravky můžeme ošetřit i hostitelské druhy jalovců. Ošetření provedeme ideálně koncem srpna nebo v září. Omezí se tím nové infekce jalovců, ale nemá to vliv na již dříve infikované větve. Toto ošetření je důležité také u mladých, ještě zdravých rostlin proto, aby rez nechytly od hrušní.
Ojediněle se uvádí jako vhodná ochrana i překrývání jalovců fóliemi nebo dokonce jen netkanou textilií v době květu hrušní. Účinky těchto opatření však nemám ověřené.
Foto autor
Rzi patří mezi stopkovýtrusné houby (Basidiomycotina), řád rzi (Uredinales). Rzivost se ve většině případů projevuje kupkami žlutých až tmavohnědých výtrusů.
Příznaky rzivosti hrušně na listech i na hruškách signalizují houbovou chorobu, která během roku střídá hostitele. Které jalovce hostí rez?
Rzivost hrušně, urputná houbová choroba, kazí radost z úrody jak zahrádkářům, tak sadařům. Rez hrušňová poškozuje i svého zimního hostitele.
Otázka: Při podrobnější prohlídce jalovců jsem zjistil, že některé větvičky jsou mírně zduřelé. Nevíte co je příčinou?
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu, na které si vypěstujeme sazeničky zeleniny. Kupované sazenice jsou mnohdy drahé a navíc nebývá k dispozici výběr odrůd podle našich představ.
