Při nakupování osiva ve specializovaném obchodě můžeme počítat s čistotou, odrůdovou pravostí a klíčivostí semen.
Prodejci nabízejí také osivo namořené proti chorobám a škůdcům nebo osivo obalené, které je vhodné pro přesné výsevy. Začínající zahrádkáři si kromě toho mohou zakoupit i osivo zatavené ve výsevním pásku.
Osivo
Pokud nám doma zbylo osivo z předešlé sezony, můžeme je použít, ale je dobré udělat si zkoušku klíčivosti. Z osiva se odebereme 25 až 100 kusů semen (podle velikosti). Semena položíme do Petriho misky nebo jiné mělké nádoby. Na její dno dáme vrstvu vlhké buničiny. Semena přeneseme na světlo a udržujeme při optimálních tepelných podmínkách (okolo 15–18 °C).
Teplomilnou zeleninu, jako jsou okurky a rajčata, nakličujeme při teplotě okolo 20 °C. V misce se snažíme udržovat vyšší vzdušnou vlhkost například překrytím potravinářskou fólií. Za určitý čas spočítáme vyklíčená semena, a pokud je klíčivost kolem 75 a více procent, můžeme osivo běžně použít. Při nižší klíčivosti musíme vysévat hustěji, nebo zakoupit osivo nové.
Ale ne vždy necháváme osivo naklíčit kvůli výpočtu klíčivosti. Na naklíčeném osivu si také můžeme pochutnat. Výhonky a klíčky se konzumovaly po staletí, jsou součástí vegetariánských jídel, asijské kuchyně, doporučují se zařazovat do jídelníčku kvůli obsahu zdraví prospěšných látek.
Během klíčení dochází v semeni k velkým změnám, kdy se zásobní látky mění na látky jednoduší, pro lidský organismus dobře stravitelné. Naklíčená semena obsahují vitaminy, antioxidační látky, enzymy, látky podporující imunitu organismu a minerální látky.
Existují i speciální klíčidla, ale stačí obyčejná průsvitná PET lahev, nebo miska. Osivo, které se rozhodneme nakličovat pro konzum, se musí důkladně proprat ve vlažné vodě, přenést do klíčidla a pak již nechat působit teplo a vodu. Semena nabobtnají a začnou se objevovat klíčky.
Klíčidlo pro kuchyňské účely
Nejzdravější je konzumovat klíčky v syrovém stavu, například formou míchaných salátů. Pokud je budeme tepelně upravovat, přidáme je k pokrmům těsně před dokončením. Tím semena ztratí pouze 25 % termolabilních látek. Při úpravě v mikrovlnné troubě může být ztráta až 100 %.
Mezi nejvhodnější semena vhodná ke klíčení a konzumu patří zástupci čeledi bobovitých. V obchodech je nejčastěji k dostání naklíčené osivo zelené soji (mungo). Ale vhodný je i hrách zahradní, čočka, cizrna, pískavice, vojtěška, adzuki.
Z čeledi brukvovitých lze použít ředkvičku, ředkev, orientální hořčici, brokolici, nebo červené zelí. Tato skupina se vyznačuje jemně či více štiplavou chutí.
Z obilovin je vhodná špalda, pšenice, ječmen, oves, proso a žito.
Zajímavou chutí se vyznačují i semena slunečnice, tykví, seznamu, pohanky a také lněného semínka.
Foto autorka a D. Auf
Cizrna beraní neboli římský hrách pochází patrně z oblasti jihovýchodního Turecka. Nejvíce se pěstuje v Indii. Vedle hrachu a fazolu je nejrozšířenější luštěninou.
Fazoly pěstované v zahradě mohou překvapit rozmanitým využitím v kuchyni, ať už ty čerstvé, konzervované nebo uchované jako suché fazole.
Hrách pochází ze severozápadní Asie, z oblastí Indie, Pákistánu a Afganistánu. Odtud se rozšířil do Evropy a brzy po objevení Ameriky si jej první kolonisté odvezli s sebou.
Mít čerstvý hrášek co možná nejdéle, to je pro zahrádkáře optimální cíl. Opakované výsevy v 10–14denních intervalech však nebývají spolehlivým řešením.
Na letní řez meruněk a broskvoní si najdeme čas od června do srpna. Pozdější termín řezu může snížit odolnost ovocného stromu vůči mrazu. Účelem letního řezu je odstranit příliš hustý obrost hlavních větví, nevhodně rostoucí výhony, větve poškozené mechanicky, chorobami či škůdci.
