Hrách pochází ze severozápadní Asie, z oblastí Indie, Pákistánu a Afganistánu. Odtud se rozšířil do Evropy a brzy po objevení Ameriky si jej první kolonisté odvezli s sebou.
Dlouho byl znám pouze polní hrách, pěstovaný na suchá semena bohatá na proteiny. Až v 16. století byly vyšlechtěny první „sladké“ hrášky podobné dnešnímu zahradnímu dřeňovému hrášku. O místo vzniku se pře Anglie s Francií, podle historiků Anglie mírně vede.
Také hrách pěstovaný na zahradě má vítanou přednost – je čerstvý
Odborníci na výživu doporučují konzumovat kolem 4 kg hrachu na osobu za rok. Průměrná spotřeba však v Česku řadu let nedosahuje ani kilogram za rok.
Hrášek je bohatým zdrojem vitaminů a minerálů – obsahuje fosfor, vápník, vitaminy A, B, E a C.
Balastní látky pomáhají při trávení a zbavují tělo jedovatých látek.
Je významným zdrojem vlákniny, cukrů, aminokyselin a proteinů. A právě bílkoviny v hrachu mají podobnou skladbu aminokyselin jako bílkoviny živočišného původu. Kyselina listová (folacin), obsažená v semenech, podporuje růst buněk a tvorbu červených krvinek.
Hrášek je bohatý na biotin podporující látkovou výměnu a starající se o dostatečné energetické zásobování mozku energií. Hořčík posiluje srdce a pomáhá při stresu. Po draslíku klesá vysoký krevní tlak, měď má vliv na pružnost cév a stavbu kostí.
Sklizeň hrášku pěstovaného na zahradě můžeme rozložit až do čtyř týdnů. Postupné dozrávání lze spíše než pozdějším výsevem téže odrůdy zajistit kombinací výsevu velmi rané, rané, polorané a pozdní odrůdy.
Foto autor
První pokusy s pěstováním hlívy se konaly v 60. letech minulého století v Maďarsku. Nejdříve byla hlíva pěstována na topolových špalcích a pařezech.
Mít čerstvý hrášek co možná nejdéle, to je pro zahrádkáře optimální cíl. Opakované výsevy v 10–14denních intervalech však nebývají spolehlivým řešením.
Pampeliška spolu s podbělem, prvosenkou jarní, sedmikráskou nebo plicníkem lékařským rozsvítí probouzející se louky, příkopy, břehy potoků, parky a zahrady.
Dobroslav Drobník ze Svojetic se podělil se čtenáři časopisu Zahrádkář o své zkušenosti s výsadbou, průřezem, sklizní a se zpracováním úrody. Šťávu konzervuje, zužitkuje i výlisky.
Poměrně velkému zimnímu nedostatku světla, které je důležitým růstovým a vývojovým faktorem pro řadu pokojových rostlin, přizpůsobíme především zálivku.
