Jaké budou třešně budoucnosti? Z Holovous zazněly novinky o šlechtění, ochraně proti vrtuli třešňové i ekologickém pěstování.
Každý červenec se v Holovousech scházejí šlechtitelé, ovocnáři i pěstitelé z celé Evropy na Mezinárodním třešňovém dni. Diskutují o nových odrůdách, odolnosti stromů vůči chorobám i klimatickým změnám nebo o tom, jak budou vypadat třešně budoucnosti. A právě odtud přinášíme několik zajímavostí.
K ochutnávce patřilo také hodnocení jednotlivých odrůd třešní.
První přednášku přednesl online ze Švýcarska Michael Friedli, který se věnuje ekologickému pěstování třešní a jejich odbytu. Přestože jsou ekologicky vypěstované třešně dražší než běžná produkce, své místo na trhu si podle něj nacházejí. Ve Švýcarsku se třešně stále častěji pěstují pod ochrannými kryty. Plachty chrání stromy před deštěm, kroupami i jarními mrazíky. Pokud se doplní také bočními stěnami, představují zároveň účinnou ochranu proti vrtuli třešňové.
A co z toho může využít běžný zahrádkář?
Pokud pěstuje menší stromky ve štíhlém vřetenovém tvaru, může je v době od začátku vybarvování plodů dožluta, zakrýt jemnou sítí proti hmyzu. Kryt je vhodné ponechat po celé období letu vrtule třešňové. K určení správného termínu pomohou žluté lepové desky – právě žlutá barva tohoto škůdce spolehlivě přitahuje. Vrtule třešňová totiž k smrti miluje žlutou barvu.
Kordia – vlastně docela malá… alespoň vedle pětikoruny.
Martin Penzel následně představil výsledky hodnocení odrůd ve středním Německu. Posuzovala se především mrazuvzdornost, výnosnost a kvalita plodů. Holovousy dnes patří mezi nejvýznamnější evropská centra šlechtění třešní. Odrůdy Kordia, Tamara a další tvoří významnou část komerčních výsadeb napříč Evropou.
Vedle již registrovaných odrůd pokračuje také testování nových kříženců. Šlechtitelé sledují především:
Odrůda Tamara patří mezi velkoplodé třešně. Její plody běžně dosahují průměru 30 mm i více.
Ideální třešeň by podle mnohých měla být velká, sladká, tmavá a nejlépe bez pecky. Taková odrůda však zatím neexistuje. Při hodnocení nových materiálů dnes rozhodují i zdánlivé detaily. Pokud plod nedosahuje průměru alespoň tří centimetrů, má jen malou šanci dostat se mezi perspektivní odrůdy, i kdyby chutnal výborně nebo měl krásně tmavou barvu. Právě výsledky hodnocení nových velkoplodých třešní představila Enikö Barakonyi z Německa.
Justýna – ochutnejte a pecku nikam neplivejte!
Na šlechtění třešní intenzivně pracuje také institut JKI Dresden-Pillnitz. Susan Schröpfer představila výsledky tamního programu, ve kterém mají významné zastoupení také české odrůdy. Často se stávají jedním z rodičů nových kříženců a potvrzují tak vysokou úroveň českého šlechtění.
O šlechtění v Holovousech hovořil Pavol Šuran a přiblížil postup, který není veřejnosti příliš známý. Nad několik vybraných stromů se postaví lešení, které se překryje sítí proti hmyzu. Ta zabrání tomu, aby pyl přinesl jiný opylovač z okolních stromů. Vedle kvetoucích stromů se umístí narychlené větve odrůdy, která má posloužit jako „otec“. Pod síť se následně vypustí čmeláci, kteří zajistí opylení pouze mezi vybranými rodiči. Jakmile stromy odvetou, ochranná síť se odstraní.
Součástí Mezinárodního třešňového dne nebyly jen odborné přednášky. Účastníci měli možnost ochutnat řadu současných odrůd a následně navštívit pokusné výsadby. Právě zde rostou stovky nových kříženců, ze kterých šlechtitelé vybírají jen ty nejperspektivnější. Nejprve je čekají dlouholeté zkoušky v českých podmínkách a teprve poté případné ověřování v zahraničí. Třešně bez pecek si tedy budeme muset ještě nějaký čas nechat zdát. Pokud ale tempo současného šlechtění vydrží, budou budoucí odrůdy stále větší, sladší, odolnější a lépe přizpůsobené měnícím se podmínkám.
Foto autor
Rané třešně stěží někdo odmítne. Po dlouhé zimě to bývá první sklizeň, první ochutnávka. Nejsou červivé. Jen je třeba krotit kosy a špačky.
Třešeň na zahradě má naše sympatie. Třešně výtečně chutnají, osvěžují šťavnatostí. Košík třešní z vlastní sklizně těší i kvůli jejich ceně v obchodě.
Čím předcházet klejotoku, kdy řezat stromky mladé a kdy starší, co potřebují stromy vřetena, zda lze třešně zmlazovat, to jsou časté otázky, na které existují odpovědi.
Odborníci přes různé zahrádkářské činnosti tu a tam odpovídají na otázky, které přesahují rámec pěstitelství. A tak se někdy povede radu do zahrady povýšit na radu do života. Například:
V červenci a srpnu přesazujeme a sázíme podzimní šafrány (Crocus), ocúny (Colchicum), bramboříky (Cyclamen) a liliochvostce (Eremurus).
