Proč se ovocné druhy spojují s podnoží, jak ovlivňuje zvolená podnož růst a plodnost pěstované odrůdy? Přečtěte si rady k výběru.
Jak se liší nároky různých peckovin na stanoviště v zahradě? Připomeňme si, kde hledat dobré místo pro výsadbu švestky, třešně, meruňky a dalších stromů.
Sněží-li v prosinci v nížinách, většinou tam sníh dlouho nevydrží. V ovocné zahradě tak lze dodělat, co jsme nestihli. Horské zahrady už většinou odpočívají.
Ovocné stromy obtěžkané plody tak, že hrozí odlomení větví, včas opatříme oporami. Konce podpěr zakryjeme kusem pryže či hadice.
Ovocné stromy obtěžkané obzvláště bohatou úrodou vydatně zavlažujeme, aby mohly své plody uživit. V období sucha přidáváme do závlahové vody i vícesložkové hnojivo.
Role, které člověku přináší život, bývají různé. I pěstitelem se můžete stát až jednoho dne. Dříve či později se pak vynoří přání sklízet ovoce, které zatím nemáme.
Princip hnojení spočívá v obohacení půdy, ze které rostliny čerpají minerální látky. V duchu tohoto faktu bychom měli hnojit a výživu i správně dávkovat.
Vybíráte-li druhy a odrůdy pro výsadbu ovocných či okrasných rostlin, podívejte se také na tipy odborníků v aktuálním vydání časopisu Zahrádkář.
V srpnu běží poslední týdny vhodné na letní úpravu korun ovocných dřevin. Stromům pomůžeme s úrodou podpěrami, ošetříme případná poranění.
Padlí jabloňové lze úspěšně potlačovat kombinací řezu a postřiků. Rovněž je třeba znát podstatu choroby, abychom dokázali infekci účinné bránit v rozvoji.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
