Na stoupající oblibě lilií se podepisuje i fakt, že jejich pěstování je daleko jednodušší než třeba u mečíků.
Na zahradě nejvíc ohrožují okurky mšice, klopušky a plíseň okurková. Ve skleníku mšice, třásněnky, molice, svilušky, plíseň okurková, vadnutí okurek.
Šance efektivně nasadit přirozené nepřátele mšic při aktuálním výskytu škůdců je malá. Ale kdyby hmyzu, který mšice likviduje, nebylo, rostliny by byly poškozeny víc.
Na rostlinách v zahradách škodí desítky druhů mšic z těch více než šesti stovek druhů, které se vyskytují v Česku. K nejběžnějším patří následující druhy.
Mšice škodí sáním na nejrůznějších částech rostlin, především nadzemních. Odnímají rostlinám velké množství tekutin, vylučují medovici a přenášejí virózy.
Představte si hladinu jako zrcadlo, ve které se odráží nebeská klenba. Po ní plují lekníny: nádherné květy mezi vějířem splývavých listů.
Na zahrádce nacházíme během června mnoho druhů drobného hmyzu, který často vytváří nápadné, početné kolonie. Jde především o mšice (Aphidinea).
Zjara se probouzejí rostliny i škůdci. Zahrádkáři si často všimnou jen těch škod, které způsobily jarní mšice, ale přehlédnou třeba mery.
Jakmile půda rozmrzne a trochu se oteplí, odkrýváme růže. Nejdřív chvojí, s odhrábnutím zeminy počkáme, až začnou rašit očka. Obvykle raší koncem března.
Na podzim, v zimě nebo během předjaří lze ovocné stromy zabezpečovat proti chorobám a infekcím. Tady jsou tři tipy rostlinolékaře:
Působí-li škvor viditelné škody na květech či ovoci, je možné tohoto nočního a vlhkomilného tvora chytat do pastí – do zavěšených hliněných květináčků, vyplněných senem nebo dřevitou vlnou. Pasti se škvory pak přemístíme k okrasným rostlinám, na kterých se vyskytují mšice.
