– vyrůstající z kmene nad úrovní terénu, který často přilne k nejbližšímu předmětu v jeho dosahu, nebo se kolem něho ovíjí. Častý je u tropických lián a epifytů (Monstera, bromelie, orchideje), nebo se jím rostliny přichycují k podkladu (břečťan). Vzdušnými kořeny mohou rostliny získávat vláhu (vodní páry) z atmosféry.
Protože mnohé odrůdy meruněk velice špatně rozvětvují a tvoří málo plodonosného obrostu, doporučuje se u nich v prvních letech po výsadbě zaštípnout hlavní výhony zhruba v polovině června, tedy v době, kdy se na výhonech vyvinulo 12–15 listů.