Hlístice – třída červů do níž patří háďátka, která jsou častými škůdci a přenašeči (viz. vektor) viróz. Patří sem dva řády: hlístkové a háďata, ve světě je známých přes 20 000 druhů, které žijí v mořských i sladkých vodách, ve vlhké půdě a najdeme je v živých a mrtvých organismech rostlin i živočichů. Vývoj a aktivitu háďátek ovlivňuje významně teplota a vlhkost prostředí. Vhodná teplota umožňuje přežití druhu ve volné přírodě a určuje aktivitu larev. Vyšší půdní vlhkost pak zvyšuje aktivitu invazních larev při vyhledávání hostitelských rostlin, podporuje šíření háďátek v půdě i v nadzemních částech rostlin. Za sucha se pak škodlivost háďátek zvyšuje, protože odebírají napadeným rostlinám ve zvýšené míře vodu a živiny – vzniká tak ohniskové vadnutí rostlin v místech silného výskytu. Pro většinu háďátek je důležitým prostředím pro život půda v níž se zdržují celoročně. Některým druhům vyhovují lépe půdy pórovitější a propustnější, jiným půdy těžké. Symptomy poškození rostlin jsou různé, podle druhu háďátka a poškozené části rostliny.
Ochranná opatření rozlišujeme na nepřímá, které jsou založena na dodržování karanténních předpisů, používání zdravých osiv a sadby, na správném střídání plodin. Opakované používání organických hnojiv a tím zvyšování biologické aktivity půdy (i výskyt přirozených nepřátel) redukuje výskyt háďátek. V posledních letech jsou využívány rezistentní nebo nepřátelské rostliny, které významně snižují výskyt háďátek na kulturních důležitých rostlinách. Plošná chemická ochranná opatření proti háďátkům jsou nákladná a poměrně málo účinná.
Některá háďátka jsou využívána také v biologickém boji proti škůdcům.
Na letní řez meruněk a broskvoní si najdeme čas od června do srpna. Pozdější termín řezu může snížit odolnost ovocného stromu vůči mrazu. Účelem letního řezu je odstranit příliš hustý obrost hlavních větví, nevhodně rostoucí výhony, větve poškozené mechanicky, chorobami či škůdci.