Výskyt tvrdých sklerenchymatických buněk a pletiv v dužině hrušek. Původ může být virový, nebo je příčina fyziologická. Povrch plodů virem napadených stromů je hrbolatý, zvlněný s propadlinami a ztvrdlými skvrnami pod nimiž najdeme v dužině skupiny kaménčitých buněk. Virová nemoc se projevuje i na letorostech a mladých výhonech jejich výrazně popraskanou kůrou, také žilnatina listů je světlejší. Při fyziologické k. zůstává povrch plodů hladký, sklerenchymatické shluky jsou rozloženy v menších seskupeních podél cévních svazků od stopky k jádřinci; jejich výskyt může souviset také s poškozením plodů kroupami, kdy se tvoří sklerenchymatická seskupení v místech poškozené dužiny. K. může přivodit také silné napadení strupovitostí, častější příčinou jsou ale nevhodné stanovištní podmínky – především sucho, chudá a mělká půda, drsná a studená poloha apod. Zanedbatelná není ani náchylnost odrůdy: ´Angoulemská´, ´Boscova lahvice´, ´Děkanka zimní´, ´Dielova máslovka´ aj. Virus k. h. může latentně přežívat i na jabloni a kdouloni. Nejlepší ochranou je výsadba viruprostých hrušní, likvidace napadených stromů a zlepšení stanovištních poměrů, především výživy stromu a vodního režimu.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.