Makroelement. Je součástí chlorofylu a chloroplastů, aktivuje enzymové reakce fotosyntézy – účastní se přímo tvorby cukrů, bílkovin a disimilačních pochodů (vzájemná a podmíněná účast Mg a P). Působí na koloidní stav protoplasmy a svou schopností neutralizovat organické kyseliny se podobá Ca.
Nedostatek se projevuje na starších listech, kdy je hořčík ze starších orgánů odbouráván a transportován k využití v mladších orgánech. Zvýšený a dlouhodobý nedostatek má za následek omezení zeleného zbarvení a nerovnoměrné rozložení chlorofylu ve starších listech – vznikají typické chlorózy. U jednoděložných rostlin korálkovitá mozaika (u obilnin), nebo pruhovitost (u kukuřice). U dvouděložných rostlin se na starších listech mezi žilnatinou objevují světlejší zprvu nažloutlé zóny, žilnatina s bezprostředně přilehlými pletivy zůstávají zelené. Při prohlubujícím se nedostatku chlorotické části odumírají a starší listy postupně opadávají. Tyto změny mohou být doprovázeny purpurovým zabarvením jako při nedostatku fosforu, což přímo potvrzuje spolupůsobení obou prvků.
Nadbytek se v našich přirozených podmínkách prakticky nevyskytuje. Případně může být vyvolán v souvislosti s vysokou hodnotou pH půdy a působil by podobně jako Ca.
Protože mnohé odrůdy meruněk velice špatně rozvětvují a tvoří málo plodonosného obrostu, doporučuje se u nich v prvních letech po výsadbě zaštípnout hlavní výhony zhruba v polovině června, tedy v době, kdy se na výhonech vyvinulo 12–15 listů.