Útvar ze zduřelého pletiva vznikající na různých orgánech rostlin po sání škůdců, většinou hmyzu. Tvar hálek je různý, od bradavičnatých, kapsovitých, komůrkovitých až po abnormální zduření částí pletiv, řapíků, kroucení řapíků a zbytnění pupenů nebo poupat – uvnitř pak žijí často larvy hmyzu. Hálky bývají více nebo méně nápadné a nemusí být ani škodlivé. Jedná se hlavně o hálky mšic na řapících listů, kulovité hálky bejlomorek a žlabatek na listech lípy, buku, dubu, měchýřkovité hálky pilatek na listech vrb apod. Škodlivé jsou hromadné výskyty bradavicovitých hálek s plsťovými chloupky nebo puchýřkovité hálky v listech hrušní, ořešáků, slivoní a révy vinné, vznikající škodlivými druhy roztočů (čeleď Eryiophiidae). Pupenové hálky vlnovníka rybízového vznikají následkem sání roztočů uvnitř pupenů. Kořenové hálky vznikají zmnožením nebo zvětšením buněk před čelem larvy, která proniká do pletiv. Kulovité, komůrkovité hálky na kořenech brukvovitých zelenin tvoří larvy krytonosce zelného.
Trávníky prorostlé jetelem plazivým napovídají, že půdě chybí dusík. Traviny zpravidla strádají, jetel se naopak rozrůstá. Jakmile trávník přihnojíme dusíkem, jetel plazivý zmizí.