Durancie

Známé pod lidovými názvy – durančata nebo také kadlata. Významná generativně množená podnož používaná hlavně na Moravě pro ušlechtilé odrůdy slivoní a meruněk, pěstovaných na těžších a vlhčích půdách. Vegetativně lze množit pomocí odkopků. Vyznačuje se dobrou afinitou, mrazuvzdorností; naštěpované odrůdy na ní spolehlivě plodí. Jedná se většinou o lokální typy pěstované především v teplejších lokalitách (Malá durancie, Žlutá durancie).

Z pomologicko-pěstitelského hlediska bývají d. zařazovány mezi slívy (Prunus domestica ssp. insititia var. juliana), řazena je mezi modré peckoviny. Jedná se o velmi starý typ slivoní charakteristický svým velmi bujným vzrůstem a dlouhověkostí. Jejich významnou vlastností je vysoká tolerance k virové šarce, navíc u ní existují klony dosud šarkou nenapadené. Sladká dužnina je špatně odlučitelná od pecky, proto jsou plody při výrobě ovocního destilátu s oblibou na Slovácku přidávány do kvasu k pravým švestkám. Výborné jsou i pro zpracování do povidel a na sušení. Nově registrovanou odrůdou (2011) je pozdně zrající Horňácká durancie s menšími, kulovitými, fialově modrými a ojíněnými plody mající šťavnatou, žlutozelenou a sladkou dužninu.