Chlór – Cl

Vysoce pohyblivý prvek v půdě i v rostlinách. Jeho fyziologická potřeba je u rostlin velmi nízká, ale ukazuje se jeho nezbytnost ve výživě rostlin: účastní se fotolýzy vody, ovlivňuje aktivitu protonové pumpy, reguluje otevírání průduchů u rostlin a ovlivňuje osmotický tlak buněk.
Nedostatek Cl se v přirozených podmínkách prakticky nevyskytuje, neboť nabídka chlóru většinou několikanásobně převyšuje jeho fyziologickou potřebu u rostlin. Citlivými rostlinami k vyšším dávkám je velká část zelenin a zahradních plodin – plodové zeleniny, jahody, červený rybíz, vinná réva, cibule a česnek, brambory.
Častěji se setkáváme s nadbytkem vlivem zasolení kolem cest, s aridním prostředím skleníků a fóliovníků, zvýšeným obsahem solí v hydroponických roztocích a i přihnojování během vegetace může nevhodnou formou použitého hnojiva zvyšovat jeho obsah. Nadbytek se projevuje nejprve skrytě, při výraznějším příjmu dochází k hromadění chlóru na okrajích listů, pletiva se narušují, odumírají a zasychají, později listy opadávají (okrajové nekrózy listů se nápadně podobají nedostatku K). Projevy jsou časté u stromů podél cest – jeřábu, lípy malolisté, javoru klenu. Vyšší dávky chlóru snášejí halofytní rostliny, řepa (zvláště krmná), celer, špenát, ječmen, lebedy a merlíky.