Bór – B

Mikroelement. V rostlině je důležitý pro stavbu a stabilitu buněčné blány, pro růst a činnost meristematických pletiv, kořenů a pro tvorbu generativních orgánů. Je nezbytný pro transport asimilátů z chloroplastů a listů do zásobních orgánů, ovlivňuje tvorbu, transport a ukládání energetických látek, hlavně sacharózy v rostlině.
Je přiváděn transpiračním proudem až do okrajů a špiček listů, proto se jeho případný nedostatek projevuje v apikálních meristémech (vrcholových pletivech) a nadbytek na okrajích listů, kde působí toxicky na pletiva. Obecně vyšší nároky a potřebu bóru mají dvouděložné rostliny a to zejména ty, které produkují latex (mák, pryšce, smetánka), ale také řepa, celer a salát.
Symptomy nedostatku se projevují poruchami vývoje a růstu vegetačních vrcholů rostlin (mladé listy jsou zakrnělé, tlusté a svinuté od okrajů, zeleně až šedozeleně zbarvené), s rostoucím nedostatkem pak dochází k odumírání vrcholu a vrcholových listů a rostlina krní. Dochází k srdéčkovým hnilobám bulevnatých a brukvovitých rostlin. U ovocných stromů je jeho nedostatek příčinou křenčení jablek a kaménčitosti hrušek. U peckovin a hlavně broskvoní se špatně vyvíjejí semena a pecky, následně mohou i praskat, což se projevuje i praskáním plodů. Vinná réva je při nedostatku postižena nevyrovnaných kvetením, následně pak špatným a nerovnoměrným vývojem bobulí v hroznu. Nedostatek se projevuje u jahod výraznými deformacemi plodů.
Nadbytek a toxicita bóru se objevuje jen u citlivých rostlin na vrcholových listech, okrajovým zasycháním a nekrózami, celý list postupně žloutne. Toto je provázeno tvorbou drobných hnědých skvrn (nekróz), které se dají zaměnit s projevy nedostatku Mn (ječmen, růže, pokojové květiny – např. monstera).