Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě.
Přestárlé ovocné stromy musíme prořezávat (zmlazovat) vždy hlouběji, aby se do koruny dostalo co nejvíce světla.
Každou vzniklou ránu po řezu pilkou zahladíme nožem (žabkou) a zatřeme ochranným nátěrem – latexovou nebo balakrylovou barvou.
Nátěr chrání ránu po řezu před infekcí; foto Shutterstock
Pahýl chrání lépe než velké zatřené řezné rány. Musí však mít zakončení v tenčí větvi, která bude takzvaně táhnout, aby pahýl nezasychal.
Kde u starších stromů již nemůžeme počítat se zahojením ran (při průměru větví větším než 8 cm), dáme přednost i jinak nepřípustným pahýlům o délce až 50 cm, obzvláště na střední větvi.
Průklest v tomto období děláme u jádrovin (jabloní a hrušní) a drobného ovoce – u rybízu a angreštu, které patří k nejméně choulostivým dřevinám.
Vřetenovitý zákrsek jabloně Šampion ve stáří 13 let před řezem a po něm, foto J. Sus
Zimní řez postupně přechází v řez jarní, ten zmlazovací bychom měli ukončit během února.
Koruna hrušně obtěžkaná plody nás může přimět k otázce, zda zda jsme množství hrušek neměli včas omezit, protože za rok to může s úrodou vypadat úplně obráceně.
Do konce února řežeme – prosvětlujeme – méně bujně rostoucí staré jádroviny. Vhodná doba jejich řezu začíná již v prosinci.
Abychom koruně ovocného stromu dali správný tvar a vhodný úhel rozvětvení, během řezu kontrolujeme s potřebným odstupem, zda se nám daří korunu dobře modelovat.
Mezi čtenářskými dotazy se objevuje i téma zahradnických nůžek pro řez stromů a keřů: Jak se liší nůžky střihací, cvakací, jednosečné a dvousečné?
Dobrá chuť plodů jahod není jen odrůdovou záležitostí. Velký vliv má také zálivka, kdy pokud více zaléváme (nebo více v tomto období prší), plody přerůstají a jejich chuť je mdlá až fádní. Pokud dostatečně neprší nebo za přísušku, postačí jahodám zálivka
