Diskusní fórum

Prosím o radu, mám na pozemku hodně jilovitou půdu. Jak ji co nejrychleji provzdušnit? Dočetla jsem se, že je vhodné zapravení písku. Jaké máte zkušenosti vy? Jaký pisek je vhodný? Děkuji za rady.

Písek bez jílovitých částic, hrubší. Ale provzdušnění pomůže mnohem více než písek organická hmota. A ne jednou, opakovaně. Hnůj, kompost, zelené hnojení, štěpka,.... Postupně do různých hloubek, aby se \"rýpaný horizont\" s organikou dobře promíchal v celém objemu.

Bylo by do jílovité půdy vhodné listí z ořechu? Pomalu se rozkládá, takže kyprosti půdy by napomohlo.
Co si o tom myslíte?

Já mám zkušenost takovou-jílovitá půda čerstvé ořechové listí zakonzervuje-tzn., že jeho už tak pomalý rozklad brzdí.

Pěkný den.

Před mnoha lety jsem se \"přestěhoval na 6-ti metrovou lodžii\" a koupil jsem si 2 půlmetrové kořenáče na tyčková rajčata. Byl jsem skrblík a nechtěl jsem utrácet za několik pytlů zahradnického substrátu, proto jsem šel v noci k výkopu pro kabely a nabral jsem tam kýbl zeminy. Ráno jsem zjistil, že bych z ní mohl vypalovat cihly. Přinesl jsem tedy ještě kýbl písku a smíchal jsem jej s jílem. I po mnoha letech úspěšného pěstování tyčkových rajčat je substrát (jíl : písek = 1 : 1) perfektně sypký.

Milan C.

Ono je něco jiného míchat kýbl zeminy s kýblem písku. Zkuste spočítat, kolik by ho bylo třeba jen na jeden ar, kdybyste tak chtěl \"ošetřit\" horizont do 30 cm hloubky.
To ořešákové listí se rozkládá pomaleji než třeba jabloňové. Je dobře mu pomoct, třeba nadrcením sekačkou na trávu, prohozením či zalitím některým z dusíkatých hnojiv, hnojůvkou, močůvkou a zarytím třeba jen 10 cm pod povrch, ho horizontu, kde můžou probíhat aerobní procesy. Ve větší hloubce se bude špatně rozkládat jakákoliv organická hmota, zejména pokud nebudou mít zde přítomné bakterie přístup k dusíku a \"doplňkovým\" živinám, které ve hmotě listu nejsou v poměru vhodném pro rychlou humifikaci.

Řešíme podobný problém. Podařilo se nám domluvit jen za odovz od Technické zprávy písek ze školkového pískoviště ( musí se měnit a měl skončit na skládce ). Takže nyní zarývám. Také veškeré větve z ovocných stromů štěpkujeme a zarýváme. Po 2 letech je půda o hodně lepší. Ideální poměr by byl 1:1:1. Je to hodně práce, ale stojí to za to.