Diskusní fórum

Dobrý den. Ctěl bych se zeptat jaký rozdíli mezi nima jsou a který hnůj je lepší do skleníku? Děkuji za odpověď.

Vážený pane Štěnička,
rozdíl mezi hnojem skotu a koňským hnojem co do obsahu živin je minimální. Hnůj skotu obsahuje 0,6 Dusíku, 0,3 Fosforu, 0,7 Draslíku, 0,3 Vápníku, 0,2 Hořčíku. Koňský hnůj obsahuje 0,6 Dusíku, 0,3 Fosforu, 0,6 Draslíku, 0,3 Vápníku, 0,2 Hořčíku. Do skleníku se, ale rozhodně více hodí koňský hnůj, mnohem lépe skleník vyhřeje. Několik dní před založením skleníku ( zemina z minulého roku ze skleníku musí být vyvezena do hloubky 50 cm ) si opatříme čerstvý koňský hnůj, který složíme vedle skleníku na hromadu ve tvaru kostky. Nesmíme jej šlapat, aby měli bakterie dostatek vzduchu, hodně se rozmnožily a hnůj se co nejvíce zahřál. Hnůj můžeme promíchat s jednou třetinou suchého listí, pak déle hřeje, ale nevyvine tak vysokou teplotu. Jakmile se hnůj prohřeje naplníme jím předem připravený skleník do hloubky 40cm a pečlivě vrstvu ušlapeme. Vrstvu můžeme i prolít vlažnou vodou. Během dvou až tří dnů se hnůj opět prohřeje, na tuto prohřátou vrstvu rozhrneme 10 - 15 cm vrstvu zeminy a skleník je připraven na pěstování rostlin. Obecně platí, že hnojení koňským hnojem je velmi dobré na těžších a kyselejších půdách. Koňský hnůj těžší půdu vylehčuje a snižuje její kyselost. Hnůj skotu je ovšem také vynikající hnojivo ( zvláště na zahradě, pomaleji se rozkládá a pomaleji uvolňuje živiny pro růst rostlin ), ale skleník tak nevyhřeje. Zvláštní postavení má hnůj od březích krav pro svůj obsah auxinů, které příznivě ovlivňují růst rostlin. Přeji pěkný den.

Promiňte, můžete prosím uvést jednotky u obsahů jednotlivých prvků?

Dobrý den pane Tadeáši,
správná připomínka, jedná se o procenta, 0,6% Dusíků,0,3% Fosforu ..... Vše ovšem berte orientačně. Obsah živin v hnoji ovlivňuje podestýlka, krmná dávka, způsob ustájení, způsob skladování a ukládání chlévské mrvy atd. Právě při skladování dochází k značným ztrátám živin i při špatné aplikaci, může dojít k větším ztrátám. Jedná se o obsah živin ideálně uložené chlévské mrvy, v praxi bude obsah živin spíše menší. Přeji pěkný den.

Díky za odpověď. Navíc bych si dovolil zmínit, že uleželejší hnůj, tzn. více biodegradovaný (mikrobiálně rozložený) obsahuje mnohem víc volně přístupných iontů různých prvků než čerstvý hnůj, u něhož se prvky nalézají ještě nepřístupné v nerozložených sloučeninách a komplexech...

Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, jestli je lepší takto prohnojit půdu ve skleníku na jaře, nebo před prvními mrazy? Jaké období je pro prohnojování skleníků nejlepší?
Děkuji

Čím čerstvější hmota, tím dříve ji zaryjte, pokud má hnůj sloužit jen jako zdroj živin a humusu. Rozleželý hnůj můžete dát klidně zároveň s výsadbou. Ovšem lepší je, když je v zemi delší dobu - "sroste" s okolní zemí - začnou se s ním zaobírat žížaly, půdní mikroorganizmy, živiny z něj jsou pak pro rostliny na jaře vysazené dříve dostupné.
Pokud chcete od zarývané hmoty aby hřála, je vhodné zarývat čerstvou mrvu jen několik dní před výsadbou do hlubších brázd, zeleninu sázet mezi ně.
Není univerzální termín. Pokud hnůj zaryjete teď, budete mít na jaře čas na jiné věci.

s kypřením pak i krt rád pomůže-za mi ležák lepší-nemaže a nesmrdíme si...